ENERGETIKA: Kyperské pole sváru
Podaří se malému ostrovu těžit v okolním moři zásoby zemního plynu i bez souhlasu tureckého prezidenta?
Před pár dny oznámila americká společnost ExxonMobil, že v moři nedaleko Kypru objevila zatím největší ložisko zemního plynu v kyperské ekonomické zóně vůbec. Rezerva je odhadována na 140-230 miliard metrů krychlových.
Mapa jednotlivých sektorů pro těžbu plynu kolem Kypru
Východní konec Středozemního moře je na plyn vůbec docela bohatý. Pár set kilometrů od egyptského pobřeží leží například obrovské pole Zohr, ještě asi čtyřikrát masivnější než to výše zmíněné kyperské naleziště. A sousední Izrael v té samé oblasti objevil pole Leviathan, které také dělá čest svému jménu a kde by se kromě plynu mělo nalézat i „pár miliard“ barelů ropy.
Existence velkých ložisek plynu v této oblasti je v zásadě dobrá zpráva, protože:
- nepříliš výkonné a vysoce zadlužené kyperské ekonomice může levná energie a příjmy z vývozu plynu dosti pomoci,
- je lepší, když spolu Izraelci a Egypťané obchodují, než když spolu válčí,
- pro Evropu je diverzifikace zdrojů energie z princip výhodná a
- egyptská vojenská junta pod velením generála Sísího se nemůže držet u moci jen hrozbou síly, musí svým obyvatelům i nabídnout nějakou ekonomickou perspektivu. A pro nás je Sísí daleko lepší soused, než kdyby se v nejlidnatější zemi arabského světa dostalo k moci Muslimské bratrstvo.
Zní to dobře, že? Jenže v každé pohádce je nějaký drak, a v tomhle případě hraje roli draka Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdoğan. Sice trochu vypelichaného draka, ale přece.
Na severu ostrova se totiž rozkládá zvláštní entita jménem Severoturecká kyperská republika, která vznikla roku 1974 invazí tureckého vojska na Kypr. V celém světě ji jako nezávislý stát uznává právě jen Turecko. To má zároveň roztomilou tendenci harašit zbraněmi v jejím jménu. Rozhovory o možném znovusjednocení s řeckým jihem před pár lety jaksi nedopadly.
Nu, a co se kyperského plynu týče, vidí to Erdoğan jasně: ačkoliv na jednu stranu uznává nezávislost severního Kypru, na druhou veškeré nalezené zdroje mají být přerozděleny, i když se nacházejí na jihu. Nový objev tak může vést k dalším konfliktům.
Apropos, takhle vypadá mapa toho, co si Turecko nárokuje pro sebe a pro kyperské Turky. Jsou opravdu velmi skromní – o moc více už toho chtít nemohli.
*****************************
Můžeme si udělat myšlenkový experiment. Co by asi pan prezident Erdoğan odpověděl kyperským Řekům, kdyby se ta ložiska plynu nacházela naopak u severního pobřeží a oni za ním přišli s požadavkem, že z těch vydělaných peněz něco chtějí?
Můj odhad: patrně něco podobného, jako tento nezdvořilý havran. Jenom by to asi nebylo anglicky, ale turecky:
****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY
Toto je kniha nejen čtivá, ale hlavně chytrá. Škoda, že se nepředčítá na středních školách. Ve spoustě okamžiků stáli lidé jako my před složitými rozhodnutími. Jejich zapomenuté příběhy sepsal Marian Kechlibar a my se z nich můžeme poučit i dnes.
Objednat si ji můžete na této adrese.
Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora