Evropská unie potřebuje zachovat diversifikovaný a flexibilní energetický mix, aby mohla čelit výzvám jako je bezpečnost dodávek energie, redukce emisí CO2 a dodávka elektřiny za konkurenceschopnou cenu. Právě jaderná energie je schopná čelit těmto výzvám. Energie by měla být vyráběna z nízkouhlíkových zdrojů či technologií, které snižují emise skleníkových plynů, a žádný zdroj energie by neměl být vyloučen nebo upřednostňován z ideologických či politických důvodů.

Proto také vzniklo prohlášení o budoucí energetické politice bez emisních zdrojů, které vyjadřuje podporu efektivnímu využití existujících jaderných kapacit a budování nových jaderných elektráren s cílem vyhovět budoucí poptávce po energii. Toto prohlášení jsme předložili společně s europoslanci Miroslavem Ouzkým, Herbertem Raulem a Edit Herczog ostatním poslancům v Evropském parlamentu ke schválení. Poté by mělo být postoupeno Radě, Evropské komisi a členským státům.

Evropská unie je v oblasti energetiky silně provázána a každé rozhodnutí přesahuje hranice jednotlivých členských států. Evropa navíc společně čelí nedostatku primárních zdrojů, problému energetické bezpečnosti a obavám z klimatických změn. Evropská unie ani její členské státy se proto nemohou otázce společné energetické politiky vyhýbat. Jedním z prvních viditelných kroků evropské politiky je snaha o rozdělení přenosové soustavy a výroby energie. Stejně tak evropské státy hledají společnou odpověď na otázku jaderné energie. Důležité je si uvědomit, že Evropská komise jadernou energii označila "za jeden z motorů třetí průmyslové revoluce, která by Evropu měla posunout k nízkoemisnímu věku“.

Podle komisaře Piebalgse by mohlo být v Evropské unii vyráběno z jádra až 30 procent spotřebovávané energie. I nedávné setkání v rámci jaderného fóra v Bratislavě jasně naznačilo, že se Evropa jaderné energii nevyhne. Nemá smysl si však nalhávat, že je Evropská unie v otázce využití jádra jednotná. Zatímco některé země, jako například Francie, Slovensko či Finsko vyjadřují jaderné energetice otevřenou podporu, jiné země, jako je Švédsko či Rakousko, nepovažují jadernou energii za bezpečný zdroj. V současné době státy Evropské unie importují 82 % ropy a 57 % zemního plynu, čímž se dostávají na první místo mezi dovozci paliv. Odhaduje se, že během následujících 20 let dojde k 60 % nárůstu poptávky a bude muset být v oblasti energetiky vynaložen více než 1 bilion eur.

Jednou z cest snižování energetické závislosti je tedy větší využití jádra. Mělo by se také věnovat více pozornosti úsporám energie, hlavně v soběstačnosti energetické náročnosti průmyslu a obnovitelných zdrojů.

10.12. 2007

poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu města a obcí ČR