V řadě státem vlastněných institucí dochází dnes k radikálním personálním změnám. Vedení státního monopolního výrobce elektrické energie však může být v klidu. Snad proto, že to dělají dobře?

Když vygeneruje zisk 29 miliard korun soukromá firma, je to jistě skvělé. Když má stejný zisk monopolní společnost dominantně vlastněná státem, je na místě se ptát, zda právě tohle má být skutečně smyslem energetické politiky liberálního státu.

ODS se vrací k vládě po deseti letech v opozici a je pro ni důležité udržet tempo hospodářského růstu. A ten bude podmíněn cenami energií jako je ropa, plyn a elektřina. U ropy a plynu má stát omezené možnosti, jak regulovat ceny monopolních dodavatelů, protože nedisponujeme vlastními zdroji. A přesto se to jakžtakž daří. U elektřiny soběstační jsme, a přesto to zatím nevypadá, že by stát a jím řízené orgány chtěly něco dělat proti jejím rostoucím cenám. Když člověk pátrá po příčinách, tak dospěje k jednomu dílčímu závěru, a to, že motivací manažerů ČEZ je pouze hodnota akcií společnosti, pokud možno ještě opřená o nerozdělený zisk z minulých let. Jsou tak motivovaní motivačními programy vynalezenými ČSSD.

Asi nejsem sám, kdo si myslí, že tyto programy jsou nastaveny špatně. Není náhodou, že se o ně zajímala už i policie. Stát nemá zajímat, jaká je cena akcií ČEZ, ale zda není zneužívána jeho role na úkor zákazníků. Zda v této komoditě jsou ceny odpovídající našim finančním možnostem a zda, když už jsme dlouhá léta investovali do jaderné energetiky, si užíváme všech výhod, které z toho plynou. Bohužel zcela evidentně neužíváme.

Stát bude muset zrevidovat svou energetickou politiku a ODS musí stát v čele těchto změn, pokud si chce zachovat reformní tvář. Pokroucené ceny elektřiny u nás ovlivňuje plno faktorů, ale jen některé jsou skutečně relevantní. Náš trh pro koncové zákazníky je "takzvaně" liberalizován. Na liberalizovaném trhu se cena dodávek elektřiny pro konečné zákazníky skládá z regulovaných cen stanovovaných Energetickým regulačním úřadem a z neregulované ceny silové elektřiny nabízené jednotlivými dodavateli, tedy obchodníky s elektřinou a výrobci elektřiny. Zde už je to bez vlivu regulačního úřadu.

Tato tvorba cen je paskvil, protože ceny jsou na neregulované části určovány fiktivními a velmi nedůvěryhodnými aukcemi. Ty jsou dalším vynálezem ČSSD vyvinutým prostřednictvím jejich personálního vedení v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento strážce férového trhu a bojovník proti zneužití monopolního postavení společností sám navrhl tyto zvláštní aukce.

Snad podle německého vzoru, který teď řeší německá prokuratura. V aukcích se prodává jen zlomek výkonu ČEZ a za málo férových podmínek. ODS by nyní jako vládní strana měla usilovat o změnu ve fungování ČEZ, v ÚOHS. Dostat je z personálního vlivu ČSSD a nejrůznějších lobbistů. Začít se musí u motivačního programu, který je nastaven tak, že odměny manažerů se odvíjejí fakticky od vývoje cen akcií. To je správné a žádoucí u plně zprivatizované společnosti. Pokud je však hlavním akcionářem stát, musí nastavit pro jím volené manažery jiný způsob motivace. Tak, aby bylo zajištěno prioritně nezneužívání monopolního postavení ČEZ na našem trhu. Měřítkem může být například poměr mezi nejnižší cenou elektřiny a ziskem společnosti. Nebo odměny stanovat podle pravidla - čím nižší vývoz a nižší cena na domácím trhu, tím větší odměna pro manažery.

Změnit by se mělo rovněž fungování ERÚ, především směrem ke kontrole nákladů, které započítává ČEZ do ceny elektřiny. Podobně i ÚOHS by měl dělat to, k čemu je určen, tedy dohlížet na chování dominantního hráče na trhu elektřiny.

MfD, 29.3.2007

Poslanec PČR za ODS