10.12.2019 | Svátek má Julie


EKONOMIKA: Tariff Man vs. Evropa 1:0

11.10.2019

America first! Donald Trump zaznamenal vítězství v obchodním sporu s Evropskou unií

Americká vláda po patnácti letech vyhrála arbitráž u Světové obchodní organizace a je oprávněna přijmout protiopatření (cla) v hodnotě 7,5 miliardy dolarů ročně vůči státům Evropské unie, které podporovaly výrobce letecké techniky Airbus.

Pro Donalda Trumpa to je nahrávka na smeč. Nic na tom nemění ani předpoklad, že počátkem příštího roku vydá WTO obdobný verdikt v případě vládní podpory amerického Boeingu, který oprávní Evropskou unii vyhlásit novou sadu cel vůči americkému zboží. (Časový posun je dán tím, že Američané podali žalobu na evropské státy dřív než Brusel žalobu na americkou vládu.)

Americká administrativa už zveřejnila seznam zboží, které má spadat pod její odvetná cla. Letadla mají být od 18. října proclena deseti procenty, vybrané zemědělské a průmyslové zboží pětadvaceti. Cla jsou navržena tak, aby zasáhla především exporty z Británie, Francie, Německa a Španělska, tedy ze států, které Airbusu poskytovaly podporu.

Pro Česko je seznam neškodný, neobsahuje žádné významné položky českého vývozu. Z našeho pohledu bude důležitější, jestli Evropská komise zavede odvetná cla, anebo počká na výrok arbitráže k Boeingu.

Komise se také může s americkou vládou dohodnout na řešení „nula od nuly pojde“. Na to se ale nedá sázet.

V případě odvety by se Amerika a Evropa ocitly na pokraji obchodní války. Donald by se sotva udržel a odpálil by připravená pětadvacetiprocentní cla na evropská auta a autodíly. A Evropská komise by samosebou reagovala reciproční dávkou tarifů na americké zboží.

Oko za oko…

Trump velký problém se cly nemá, ať už jim WTO požehná, či nikoli. Není vyznavačem velkých dohod o volném obchodu. Když mu komisařka Malmströmová nabídla zrušit vzájemně cla na dovoz aut, americký prezident to zavrhl. „Mezi jejich spotřební zvyklosti patří kupovat svoje auta, ne naše auta,“ postěžoval si.

Vláda v Berlíně správně tuší, že Trumpova „odveta za evropskou odvetu“ by zasáhla především německý automobilový průmysl. Proto kancléřka Angela Merkelová lakonicky připustila, že „podle práva WTO jsme tento případ prohráli“, a ministr financí Olaf Scholz upozornil, že „Evropa musí reagovat opatrně, protože obchodní konflikt není v zájmu žádné strany“.

Obchodní politiku má však v rukou Evropská komise a ta v první reakci dala najevo, že s odvetou váhat nebude. „Pokud americká vláda cla zavede, zatlačí nás do situace, kdy nebudeme mít jinou možnost než udělat totéž,“ sdělila komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

Kdoví, jak to dopadne. Situace je však jiná než loni v březnu u celních přirážek na ocel a hliník. Pro ně vláda ve Washingtonu tvořivě využila článek 232 Trade Expansion Act, který umožňuje uvalit clo na zboží ohrožující americkou bezpečnost. Tehdy byla odplata namístě.

Tentokrát případná americká cla nebudou svévolným ochranářským opatřením, ale akcí legalizovanou mezinárodní obchodní autoritou, na jejíž pravidla se Evropská komise často odvolává.

Nakolik mohou Evropu bolet? Mám za to, že by je šlo odzívnout. Jistě, sedm a půl miliardy dolarů není pakatel. Ale pro srovnání: Evropa vyváží každý měsíc do USA zboží za víc než 40 miliard dolarů. Americká odveta za subvence pro Airbus tedy představuje hodnotu exportu za šest dnů.

Zmíněná suma by nijak výrazně nepohnula ani s přebytkem Unie v obchodu se zbožím. Loni vůči Americe dosáhl 169 miliard dolarů.

Evropa jako menší Čína?

Evropská komise ujišťuje, že jejím cílem je volný obchod se Spojenými státy. Lze to ale brát vážně? Vždyť jednání o zóně volného obchodu a investicích (TTIP) neuložila k ledu americká administrativa, ale (ještě za Baracka Obamy) Evropská komise.

V pozadí byl nátlak Německa a zejména Francie. Tamní politici se obávali, že neoblíbená dohoda sníží jejich vyhlídky na dobrý výsledek ve volbách.

Kdo je tedy větší protekcionista? Tuto otázku může zodpovědět několik čísel: Američané zatěžují dovoz osobních aut ze států Evropské unie sazbou 2,5 procenta, EU uvalila na americké vozy clo 10 procent. K evropským potravinám Amerika přiráží v průměru 8 procent, Evropa k americkým 18. Výrobky evropského chemického průmyslu Američané proclí tříprocentní sazbou, Evropa se odvděčí pěti procenty na vůči americkým produktům.

Jistě, jsou i opačné příklady. Třeba americké clo na lehké nákladní vozy a pickupy ve výši 25 procent ční vysoko nad evropským desetiprocentním clem.

Podle dat německého institutu Ifo je však průměrná výše amerických cel na evropské zboží 3,5 procenta. Průměr evropských cel na zboží Made in USA dosahuje 5,2 procenta.

Nemá tedy nakonec pravdu Tariff Man Trump, když si stěžuje na „masivní cla“ a láteří, že „Evropa je špatná jako Čína, jenom menší“?

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



TIPY NA VÁNOCE: Ježíškův seznam pro malé i velké
TIPY NA VÁNOCE: Ježíškův seznam pro malé i velké

Bonami vám představuje oblíbené hračky a moderní vychytávky, se kterými nadchnete malé děti i vybíravé teenagery. Ať už hledáte vánoční dárek pro batolící se neteř, dítě školou povinné, či dospívajícího syna, neodejdete bez inspirace.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.