Česká republika už nestaví, jen opravuje

Pokud je celá země rozkopána, pak to pro danou zemi znamená něco důležitého. V Česku se tedy něco děje, jak může potvrdit každý, kdo cestuje po tuzemských silnicích a kolejích.

Dosud nejhorší dopravní situaci lze pozorovat na dálnici D1, kde se chýlí ke konci osmiletá rekonstrukce a stavbaři šturmují, aby stihli termín do říjnových voleb. V Praze se mění vedení tramvajových linek každý týden, protože tramvaje se musí proplétat mezi zábranami stavebních firem. V letních měsících bývá malý provoz, proto se stíhají všechny nutné opravy. Malý provoz ovšem byl i v nekonečných časech nouzového stavu, kdy se rovněž opravovalo ve velkém měřítku.

Dálnice je rozkopaná, Praha je rozkopaná, rozsáhlé výluky jsou na železnicích a občan vzpomíná, kdy zažil něco podobného. Obdobně si stěžoval v časech před pádem komunismu, kdy byly uzávěry na silnicích důkazem, že to se státem jde z kopce, že „tato země nevzkvétá“, řečeno slovy klasika.

Tehdejší stížnosti měly logiku. Stát měl k dispozici peníze, přesto už nevznikaly velké stavby socialismu. Není pochyb, že opravy byly nezbytné, protože se silniční infrastruktura dlouhá léta zanedbávala a s rekonstrukcemi tedy nešlo čekat.

Také z pohledu stavebních firem bývají opravy lukrativnějšími zakázkami než stavby nových komunikací. Nikdo přece nekontroluje, kolik betonu se nalije do polorozpadlé vozovky, proto je možné odklonit beton na jiné stavby. Spokojeny jsou i úřady, protože peníze jsou utraceny a úkol splněn. V osmdesátých letech minulého století nebyl svět v pořádku a dnes lze k popisu situace použít stejné věty.

Základem potíží je v obou případech okolnost, že se už nedokončovaly, a tedy ani nezačínaly žádné nové stavby. Žádný nový úsek v dohledné době nerozšíří v Praze tramvajovou síť a zahájení stavby metra D je daleko. Vláda během čtyř let dokončila jen 60 kilometrů dálnic, což je při tisíci kilometrech chybějících rychlostních komunikací bezvýznamné číslo.

Pozoruhodným detailem je stavba zbývajících třiceti kilometrů dálnice D4 z Prahy do Písku. Vláda celý projekt za poplatek raději svěřila soukromé firmě Eurovia. Eurovia staví v Česku nejvíc silnic, na tom není nic divného, ovšem teď převezme od státu také organizaci a financování. Úředníci se tak stávají pátým kolem u vozu.

Kdo uvidí cestou domů či do práce rozkopanou silnici, může se zamyslet nad tím, zda příkop s více či méně aktivními dělníky může být dokladem selhání státu v oblasti dopravy. Dobře, že se staví, stavba však musí vést k nějakému všem srozumitelnému cíli, v každém případě ke zlepšení současných poměrů. Zalít rozpraskanou vozovku asfaltem – něco takového nelze za výrazné zlepšení považovat.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus