Ještě nikdy to nebylo s českým průmyslem tak nahnuté jako v pondělí dopoledne. Ministři se chystali na vládu, konzultovali se svými virologickými poradci, četli analýzy vědeckých týmů a dozvídali se, že bude třeba vyhlásit skutečně přísný lockdown, který předpokládá, že se mimo jiné zavřou všechny průmyslové podniky. Jiná cesta není, pokud chceme zastavit nelítostné tažení koronaviru.

Nic podobného se nepřihodilo loni na jaře, kdy sice některé podniky zavíraly, bylo to ale z jejich vlastního rozhodnutí, obvykle kvůli tomu, že se přerušily dodavatelské a odběratelské řetězce. Také proto se výkon průmyslu snížil nejvíc v dubnu, kdy odepsal třetinu obvyklé produkce.

Zavřít všechny průmyslové firmy byť jen na čtrnáct dnů by znamenalo pokles o 50 procent, počítá selský rozum a má pravdu. Přitom nebere v úvahu, že by ještě nějakou dobu trvalo výrobu rozběhnout.

Z pohledu průmyslníků naštěstí vláda k drastickému kroku nepřistoupila a spokojila se s tím, co ostatní země. Pracovníci se budou pravidelně testovat na covid-19 a to umožní ve výrobě pokračovat.

Ministři si očividně uvědomili jednoduchou rovnici. Také peníze na boj s koronavirem musí někdo vydělat. A při vší úctě k sektoru služeb nebo třeba k zemědělství, v Česku zajišťuje většinu hrubého domácího produktu export průmyslových výrobků. Zkušenosti s jarním lockdownem ukazují, jak nezbytný je výkon průmyslu obecně a při dnešní krizi zvlášť.

Tehdejší výpadek průmyslu, který za druhé čtvrtletí dosáhl jen tří čtvrtin výkonu ze stejného období předchozího roku, způsobil, že se celá ekonomika propadla o víc než deset procent, i když spotřeba domácností i investice zůstaly na slušné úrovni. Koncem minulého roku spotřeba domácností i investice poklesly do rekordních hlubin, ovšem průmyslové podniky vyrobily víc než předloni.

Proto se celé hospodářství nepropadlo ani o pět procent. Dokud funguje průmysl, nemůže to být nikde úplně špatné. Vypnout průmysl však znamená karambol, jehož důsledky si nikdo neumí představit.

Průmysl neprošel zkouškou z počátku týdne bez ztráty květinky. Vláda nejdříve nařídila, ať zastaví provoz závodních jídelen. Když pochopila, o jaký nesmysl se jedná, tak aspoň navrhla, ať zaměstnanci v karanténě dostávají nemocenskou ve výši 100 procent vyměřovacího základu, tedy až 90 procent hrubé mzdy. Jak je přesvědčit, aby šli za stejné nebo i menší peníze raději pracovat, to už je na firmách.

Při úvahách o zastavení průmyslu ministři uvažovali, že se v provozu nechají takzvané esenciální obory. Těžko říct, co tím mysleli, ovšem fakticky uznali, že pro Česko je esenciálním oborem celý průmyslový komplex. Můžeme si o něm myslet, co chceme, dlouho byl a ještě dlouho bude předpokladem existence tuzemské ekonomiky a státu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy