Vypadá to hrozně, anebo je to ještě snesitelné? Tak zní kontrolní otázka, kterou si položí každý, kdo si prohlédne údaje o státním rozpočtu za duben 2020. Bohužel, těžko dojít k jinému závěru než k tomu, že bude hůř...

Na první pohled to vlastně jde. Ještě v březnu byly daňové příjmy rozpočtu stejné jako v prvním čtvrtletí roku 2019. V dubnu následoval výpadek 18 miliard korun. Dramaticky to vypadá až při bližším pohledu. Předpokládejme, že se stejně jako v dubnu budou příjmy snižovat až do konce roku.

V zásadě to je optimistická vize, která počítá s tím, že se v červnu vyberou nějaké daně od podniků. Taky předpokládá, že se výběr sociálního pojistného udrží na loňské úrovni (jako v dubnu). Pak se rozpočtové příjmy za celý rok propadnou proti loňsku skoro o 200 miliard.

K tomu je třeba připočíst víc než 100 miliard, o které se měly podle původní verze rozpočtu příjmy naopak zvýšit. Docházíme k závěru, že proti předpokladům budou příjmy o 300 miliard nižší, a naopak se o 100 miliard proti plánu zvýší výdaje.

Z dubnových údajů rozpočtu se proto může odvodit deficit státního rozpočtu ve výši 450 miliard, což je o polovinu víc, než dosud ministerstvo financí vůbec připouští. Každou čtvrtou korunu, kterou stát utratí, si bude půjčovat.

Právě takové číslo je důvodem, proč si hrát na kalkulačce s miliardami. 450 miliard se stane do příštích měsíců měřítkem, podle kterého budeme hodnotit, jak se situace s veřejnými financemi vyvíjí. Existují důvody, proč státní rozpočet nakonec neskončí takovým fiaskem. A naopak jde najít argumenty, proč to bude ještě horší. V zásadě záleží jen na tom, jestli se po vypnutí za nouzového stavu podaří ekonomiku znovu nastartovat.

V tom význam současné zprávy o rozpočtu překračuje resortní záležitosti ministerstva financí. Údaje, jak se vybírají daně, jsou první podrobnou zprávou o tom, jak koronavirová krize a státní reakce na ni zasáhla reálnou ekonomiku. Dosud si je těžké představit konečné dopady, ovšem první obecné odhady si už je možno vytvořit.

Výpadek 300 miliard v daňových příjmech, pokud k němu dojde, by znamenal pokles hrubého domácího produktu (HDP) o víc než 10 %. Stejně jako se za čísly ministerstva financí skrývá unikátní dubnový propad rozpočtu, dosud nevídaný bude také pád celé ekonomiky.

Stále ještě mluvíme o možnostech, třeba se národní hospodářství nějakým zázračným způsobem zotaví. Přesto dubnová bilance staví před vládu a celou společnost nepřeslechnutelnou otázku: Co děláte pro to, aby se poměry obrátily k lepšímu?

Autor je komentátor serveru Echo24