V civilizovaných zemích bývá zvykem, že peníze vydává stát prostřednictvím své centrální banky. Soukromí emitenti bankovek jsou stále jen trochu pomateným snem teoretizujících ultraliberálů. Nenajde se asi nikde na světě racionální politik, který by chtěl na této skutečnosti něco měnit.

Leč v Česku, podobně jako ve Francii, funguje pozoruhodný systém soukromých emitentů bankovek, jimž se říká stravenky. Zaměstnanci od svých zaměstnavatelů dostávají podivné papírky, které v restauracích a obchodech fungují jako normální peníze. Firmy tyto „peníze“ nakupují od stravenkových společností a platí jim za to provize až ve výši deseti procent. Obchody a restaurace, které přijímají tuto prapodivnou měnu, platí také provize, protože je následně u francouzského emitenta stravenek vyměňují za koruny s pětiprocentní srážkou.

Tenhle perverzní jev má samozřejmě svůj ekonomický základ.

Stát se sociálními partnery dospěl k velmi spornému závěru, že jim náleží starost o stravování zaměstnanců, a tudíž model francouzských parazitních firem podpořil daňovými úlevami. Peníze vyplacené v nelegální měně nedaní ani ten, kdo je svým zaměstnancům poskytuje, ani ten, kdo je přijímá. Zároveň se z těchto peněz neplatí zdravotní ani sociální pojištění. Za tuto „měnu“ lze přitom nakoupit nejen oběd v restauraci, ale v některých samoobsluhách i pivo k obědu nebo šampon.

Vzhledem k objemu používaných stravenek se musí hospodští a restauratéři vyrovnat s tím, že sumy zaplacené podivnými papírky jsou ve skutečnosti o pět procent nižší, musí o odpovídající částku nadsadit své standardní ceny, takže ten, kdo žádné papírky nedostává, platí ve skutečnosti v restauraci více, než by musel, pokud by stravenkové firmy neexistovaly.

Zavedený systém generuje obrovské zisky stravenkovým společnostem, zaměstnavatelé šetří pár korun a zaměstnanci z toho nemají fakticky vůbec nic, kromě toho, že v restauracích platí vyšší ceny, než by museli platit, pokud by žádných stravenek nebylo.

Z tohoto pohledu by se dalo uvítat, že vláda se rozhodla, že zaměstnavatelům zruší výhodu, kdy ze stravenek vydaných svým zaměstnancům neplatí daně. Je však nepochopitelné, proč mají být stravenkové společnosti nadále podporované tím, že zaměstnanec z obdržených stravenek neplatí daň ani pojištění, zatímco pokud by dostal stejnou částku v legální české měně, tedy v korunách, tak bude platit jako mourovatý. Absurdní situaci existence paralelní měny tak návrh premiéra Topolánka fakticky nemění, protože neadekvátní zvýhodnění soukromých vydavatelů stravovacích bonů z podstatné části zůstane nedotčeno.

Nejjednodušší způsob skutečně sociálního řešení situace, kdy by i zaměstnancům podobně jako živnostníkům byl umožněn daňový odpočet na nutná vydání spojená třeba s dojížděním do zaměstnaní a s nákladnějším stravováním, zatím nikdo na stůl nepoložil.

MfD, 27.2.2008

Autor je komentátor MF Dnes