Zastánci štíhlého státu obvykle požadují zásadní redukci státní byrokracie, výrazné snížení daní a především zrušení tzv. welfare state – tedy komplikovaného systému přerozdělování peněz. Naproti tomu připouští existenci základních institucí chránících soukromé vlastnictví, případně bezpečnost a spravedlnost. Mezi ten tzv. základ jsou často zařazeny všechny složky záchranného systému, a to včetně hasičů. Mají však hasiči své místo v minimálním státu?

Hasiči jsou služba jako každá jiná

To, co nás nutí vnímat hasiče jako nutný „základ“, je určitá urgentnost jejich potřeby. Když jejich služby potřebujeme, obvykle je potřebujeme velmi rychle. To způsobuje, že si jen těžko dovedeme představit život bez jistoty dostupnosti pomoci hasičů. Argumenty, které znějí rozumě v případě obhajoby státní policie či státní justice, však nejsou pro hasiče použitelné. Z pohledu zákona nemají hasiči žádnou výlučnost. Občané od nich neočekávají „nezávislost“ a důvodů ke korupci hasiče také není mnoho.

Hasiči na svobodném trhu

Na svobodném trhu se uplatní každá služba, kterou lidé poptávají. A důvodem, proč poptávat hasiče, je především strach o vlastní majetek. Netrápí nás ani tak představa, že sousedovi shoří byt, jako spíš představa, že oheň přeskočí do našeho bytu. Co když ale zafunguje princip černého pasažéra - naši sousedé si nebudou ochotni platit služby hasičů a budou spoléhat, že si je budeme platit my? Navíc vzniká prostor pro morální hazard, tedy stav, že by si někdo neplatil hasiče proto, aby dostal hodně peněz z pojistky, když mu shoří byt. Zdálo by se tedy, že v důsledku obou těchto jevů bude slabá poptávka po hasičích, a tedy i jejich služby by mohly být horší a s delší dobou dojezdu.

Rychlejší dostupnost a vyšší kvalitu jejich služeb může zajistit další skupina, která by na svobodném trhu jejich služby poptávala. Tou skupinou jsou pojišťovny. Jsou to právě ony, které by musely vyplácet vysoké částky svým klientům v případě požáru. Tedy právě ony mají silnou motivaci požárům zabránit a v hasičích mají ideální nástroj, jak zabránit svým klientům v morálním hazardu. Mohou hasiče financovat jak přímo, a podílet se tak na jejich síti, nebo promítnout povinnost využívání služeb hasičů do smluv a cen se svými klienty. Mohou tedy své klienty přimět platit si hasiče tím, že jim jinak nevyplatí pojistku nebo zahrnou vysokou spoluúčast.

I v systému hasičských sborů by se projevily pozitivní vlivy tržních sil. Odpadl by například problém s neoptimální délkou dojezdu, protože by o počtu hasičských služeben rozhodovala poptávka a nikoliv plán úředníka. Hasičů by byl přesně takový počet, jaký by byl na trhu potřeba, a na venkově by možná opět vzrostla váha dobrovolných hasičů.

Autor je místopředsedou Svobodných a studentem NF VŠE

Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce