28.11.2021 | Svátek má René


EKONOMIKA: Fialova vláda za trest

19.10.2021

Nastupující „koalice koalic“ se chystá vládnout v dosti nepříznivou dobu

Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbených) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů (České pošty nebo ČD), která povede k propouštění taktéž.

Předpokládaná vládní „koalice koalic“ bude navíc složená z pěti uskupení, která naplněním programu Antibabiš do značné míry ztrácí tmelící pojivo. Patrně se tak zřetelněji než doposud projeví názorové rozpory této nebývalé široké „fronty“ stran. To bude zároveň polarizovat jejich voliče.

Naproti tomu opozice bude nezvykle ujednocená. Prim z opozičních lavic bude hrát rovněž nezvykle silný poslanecký klub ANO, dvojnásobně početnější než kterýkoli jiný stranický klub v nastupující sněmovně. „Muziku“ plnou kritiky Fialovy garnitury budou ze záložní linie tvrdit Okamurovi poslanci. Již brzy se tak zřejmě dočkáme proměny „Babišovy drahoty“ ve „Fialovu drahotu“. Jednolitá opozice totiž patrně dá ráda začínající vládě „koalice koalic“ ochutnat její vlastní medicínu.

Inflace jako lithium

Koalice Spolu i PirSTAN před volbami umně využily nejvýraznější inflace za posledních třináct let a marketingově úderně ji přišily Babišovi. Za zdražení mléka nebo stavebních OSB desek najednou mohl premiér. Ač v tom není špetka ekonomické logiky – většina inflace je „dovezená“ –, pro agitku to posloužilo výtečně. „Koalice koalic“ dokázala inflaci proměnit ve své „lithium“. Kauza „lithium“ zásadně Babišovi pomohla vyhrát volby v roce 2017, přestože s ekonomickými zákonitostmi rovněž měla pramálo společného. Strašení, že ČSSD s „cizáky“ rozkrade české bohatství z Cínovce tehdy představovalo taktéž vítaný příběh pořádné předvolební agitky.

Aby toho nebylo málo, úrok na desetiletém dluhu vlády ČR tento týden v úterý překonal úroveň 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok vystoupal nejvýše za dobu, kdy je Babiš ministrem financí nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako právě tento týden. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.

Z hlediska vývoje úročení českého dluhu tedy Babišova vláda odchází v pravý čas. A Fialova družina se k nástupu chystá v dosti nepříznivou dobu. Nová vláda totiž bude čelit citelně vyššímu úroku na svém dluhu, než s jakým musela počítat vláda Babišova nebo předtím ještě vláda Sobotkova. Vyšší náklady na obsluhu dluhu znamenají, že reformy, které má vítězná koalice Spolu ve volebním programu, budou ještě bolestivější. Koalice Spolu slibuje snížit schodek státního rozpočtu na 1,5 procenta HDP do roku 2025. Čím více ale bude muset platit na úrocích, tím více bude muset osekávat výdaje na starobní důchody, sociální dávky, zdravotnictví, školství, infrastrukturu a podobně, aby slibovaného schodku dosáhla. Tím více také bude muset zvyšovat daně, případně tím více státních zaměstnanců bude muset propustit. Vzniklý růst míry nezaměstnanosti by ale měl alespoň zmírnit inflační tlaky.

Zaděláno na předčasné volby

Situaci navíc nyní komplikuje právě rapidní růst inflace. Její dramatický vzestup na maxima od roku 2008 a související růst inflačních očekávání je klíčovým zdrojem znatelného nárůstu úroku na dluhu vlády v posledních týdnech. Česká národní banka přitom se zvyšováním své základní sazby, kterým inflaci zamýšlí krotit, není zdaleka u konce, což znamená, že lze čekat další silný tlak na růst úroku na českém vládním dluhu a jeho razantní prodražení.

Trh tento týden koketoval s předpokladem, že během následujících dvanácti měsíců zvýší ČNB svoji základní úrokovou sazbu až na rovná tři procenta. Tak vysoko byl základní úrok naposledy v roce 2008, před recesí vyvolanou tehdejší světovou finanční krizí. Jestliže by základní úrok ČNB vydržel delší dobu v pásmu od 2,5 do tří procent, průměrná sazba hypoték vystoupá z nynější úrovně kolem 2,5 procenta na více než čtyři procenta. To by takřka jistě značilo výrazný nárůst podílu domácností, které si nemohou dovolit svoji hypotéku splácet, už nyní tak činí „na krev“. Nárůst podílu nesplácených půjček, stejně jako opětovný vzestup počtu exekucí by jen vystupňoval nespokojenost lidí.

Snadno se při tom všem neblahém, co nás ekonomicky podle všeho čeká, může mobilizovat takřka milion voličů, jejichž hlas u voleb propadl, přidat se statisíce důchodců – a je zaděláno na předčasné volby. Nastupující vláda tedy bude muset nesmírně delikátně vyvažovat plnění svých slibů, které je z velké části objektivně nutné, a sociální dopad těchto kroků, zejména na ty nejzranitelnější. Nebude to vůbec snadné. Vládnout teď bude za trest.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV

LN, 15.10.2021



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.