Nech je hořet, ty kacíře, čarodějnice a popírače...

Skrze média (včetně ČT) se rozléhá jekot rozhořčení: lidé byli týráni výfukovými zplodinami a obětováni lačnosti po zisku automanažerů. Také politici jsou rozhořčeni a vyžadují tvrdé osobní následky. Merkelová řekla, že testy nejsou žádným způsobem omluvitelné. A výrobci aut si poníženě sypou popel na hlavu a omlouvají se.

Toto uměle vyvolané rozhoření a tím vyvolané echo ve veřejnosti ukazují, čeho dnešní nepřátelé civilizace doposud dosáhli, jak zvrhávají všechna normální kritéria a jak jsou schopni z libovolných obvinění vyvolat hysterii honu na čarodějnice. To jsou věci, které patří k normální všednodennosti vědy při klinických či toxikologických výzkumech, které, vytrženy ze souvislostí, sešlehány dohromady a nafouknuty, aby byly poté obyvatelstvu servírovány jako hororové historky o údajně nelidských, přímo perverzních praktikách zlých automanažerů.

Přísná pravidla pokusů na zvířatech...

Bez toho, abychom zabíhali do detailů, musíme nejdříve poukázat na to, že pokusy na zvířatech a zrovna tak na lidech jsou ve všech civilizovaných zemích už dávno přísně limitovány a hlídány. Nikdo nemůže jen tak tyto pokusy provádět. Ovšem pokusy na zvířatech jsou jako dřív nepostradatelné, protože jsou rozhodujícím prostředkem k zjištění účinnosti a eventuálních hrozeb nových léků ještě před tím, než přijdou do styku s lidmi. Kdo paušálně odmítá pokusy na zvířatech, znemožňuje pokrok lékařství a je následně nepřítel člověka – a to toho nejhoršího druhu, neboť bere nespočetným těžce nemocným naději na uzdravení. Tyto současníky je nutné vzít na obchůzku dětského rakovinného oddělení a přinutit je k tomu zdůvodnit personálu, rodičům a hlavně dětem, proč jsou proti .

...a což teprve na lidech.

Pokud jde o v Německu na lidech prováděných pokusech s NO2, tak takovéto kontrolované klinické studie patří k nenahraditelným instrumentům toxikologického výzkumu a byly taky už dříve prováděny. U Spolkové lékařské rady je pro tyto případy centrální etická komise z lékařů, přírodovědců a členů jiných fakult, kteří se k požadavku písemně vyjadřují. Je obzvláště hnusné, že v médiích je vzbuzován dojem, že pokusy na lidech byly prováděny „výfukovými spalinami“, což vůbec nesouhlasí. Testováno bylo s čistým NO2, plynem, který účinkuje teprve při vysokých koncentracích, a testováno bylo dávkami daleko pod hodnotami „PEL“(přípustné expoziční limity na pracovišti), to jest dávkami, jimž je vystaven pracovník na pracovišti celý život 8 hodin denně, aniž by byl ohrožen.

(Z předloženého abstraktu testu vyplývá, že byly vícekrát provedeny krátkodobé expozice o délce 3 hodin při 0; 0,1; 0,5 a 1,5 ppm NO2. To odpovídá přibližně 190, 950 a 2850 µg/m3 a jen poslední hodnota leží nad aktuálně platnou hodnotou německého limitu, ale je pouhou 1/3 předchozího platného limitu 9 000 µg/m3, který platil léta. Ve Švýcarsku platí neustále limit 6 000 µg/m3. Studie byla pravděpodobně provedena i z toho důvodu, že zahraniční šetření, která vedla ke snížení německého PEL, nebyla dostatečně průkazná, a proto vyžadovala přezkoušení. Podporu těmto testům poskytla EUGT.)

Ve Švýcarsku platí PEL-hodnota 6 000µ/m3, v Německu 950µ/m3 (v Čechách 2 000 µg/m3). Vůči ZDF (druhý německý TV program) se vyjádřil odpovědný vedoucí institutu Thomas Kraus, že studie „nemá vůbec žádnou souvislost se skandálem výfukových plynů. Studie z roku 2013 - tedy dlouho před dieselovým skandálem VW - se zabývala limitem dusíkatých hodnot na pracovišti. Protože limit byl předtím snížen a k tomu nebyly provedeny žádné studie na lidech, bylo 25 zdravých lidí vystaveno zátěži, která byla pod hranicí zátěže na pracovišti. Etická komise ohodnotila studii, zveřejněnou v roce 2016, jako přijatelnou.“

Zpátky do středověku – anebo ještě dále

Ale to neodrazuje naše (německé) politiky, jako je ministryně životního prostředí Hendricks (o té se před týdnem vyjádřili, že ji překonat v pitomosti vyžaduje výkon - pozn. P.Z.), od toho, aby bez vážnějšího přezkoušení poškozovali výrazy „hnusné“, „troufalé“, „neseriózní“ či „odporné“ dobré jméno vědeckých pracovišť. Jeden si bere právo skrze libovolně stanovené, nesmyslné limity ohrožovat existenci celého průmyslového oboru a páše mstivý hon na čarodějnice, když se oběti pokoušejí tyto hodnoty zpochybňovat. Politici našich etablovaných partají jsou, v důvěrném souznění s jejich honícími psy v médiích, hrobaři naší technické civilizace.

„Průmysl nemá co zkoumat, jestli jsou limity smysluplné, nýbrž je dodržovat!“

Dodatek překladatele: I v Čechách vládne hysterie a média informují o pokusech na lidech vystavených výfukovým zplodinám. Samozřejmě nesmí chybět ani obvyklí podezřelí z neziskovek či min. život. prostředí. Jen málokdo zveřejnil taky výsledky testů: NOx jsou škodlivé pouze v enormně vysoké koncentraci, ke které v normálním městském prostředí nemůže dojít. A že pracující (pracující!) musí pracovat v prostředí, ve kterém jsou limity několikanásobně vyšší, než kterým je vystaven obyvatel města, a tudíž čísla o mrtvých následkem NOx v ovzduší měst jsou vymyšlená.
Samozřejmě, že humbuk utichne, ale pachuť zůstane. Ale u některých bude účelu dosaženo.
Ptejme se: komu tento humbuk, komu čísla mrtvých z astrolábu, no, komu slouží?

Z EIKE.de přeložil P. Zinga