25.2.2020 | Svátek má Liliana


ŠAMANOVO DOUPĚ: O té elektrodebilitě

15.2.2020

Rok 2030 se blíží a s ním i plánovaný zákaz prodeje (a potažmo provozu) spalovacích motorů v Německu. Hurá! Ke stejnému kroku se chystá k roku 2040 i Francie s Velkou Británií. Hurá, hurá! Nejpokrokovější stát v tomto směru je Norsko, kde už nyní se vozový park skládá z 50 % z elektromobilů a hybridů. Norsko se rozhodlo zatočit se spalovacími motory (a hybridy) už v roce 2025. Třikrát hurá!

Na jedné straně se ozývají oslavné zpěvy Zelených Khmérů a výrobců aut, kteří přecházejí na elektromobilitu, podle kterých bude zhruba o 50 % vyšší cena nových strojů kompenzována benefity při provozu. Třeba „nulovými sevisními náklady“. (Jak třeba tvrdí vedoucí Mobility Services společnosti E.ON Martin Klíma v čerstvém rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.) Dalším zvýhodněním má být superlevná elektřina (místy až zdarmá). Čehož je ovšem jen do času, protože současné slevy práce elektrické na elektromobilitu jsou pouze - „vítací“. (Když ptáčka lapají, slevy mu zpívají. Slibují mu třeba levnější naftu, když si koupí dražší dieselový motor - pamatujete?) A pak třeba v Praze můžete zdarma zaparkovat v modré zóně, žejo. A nemusíte platit dálniční známku.

bicykl

Avšak bude-li tomu tak, až zde budeme míti takových 30 % elektromobilů? Inu, nebude tomu tak. Jako tomu už není v tolik propagovaném ekologickém Finsku. Také tam měli uživatelé progresivního elektrozpůsobu cestování výjimky a slevy, ale jen do té doby, než se výjimka stala pravidlem. Načež budou zavedeny spotřební daně. A jestli jste si nevšimli, pak ceny elektřiny náramně rostou už teď - třeba i kvůli cenám ekodebilních emisních povolenek a podpoře zločinně zaváděné pseudozelené energetice.

Na druhé straně se ozývají staromilci, kteří poukazují na technologické problémy elektroaut. Jenže ty budou časem vyřešeny. Už teď mají dojezd místo trapné stovky kilometrů solidních 500 plus minus. Nehodlám ani kritizovat stav sítě nabíjecích stanic. Když začala jezdit auta na benzin, také nestály pumpy na každém rohu. Pamatuju i doby, kdy bývala jedna pumpa v okresním městě. V Praze ještě v osmdesátkách měla přes víkend otevřeno snad jenom benzinka na Olšanské. Bude-li potřeba, najde se technické řešení. Třeba benzinky v Německu by se už měly připravovat na přechod k poskytování elektrické energie. No a ty u nás už taky, protože co platí v Německu, bude platit i tady - ať se to týká výroby, prodeje či užívání automobilů a silniční sítě.

Myslím si, že při dobíjení baterií by se měla spíše uplatnit „sdílená ekonomika“, tedy že přijedete k poskytovateli práce elektrické, on vám vymění baterku prázdnou za plnou, a vy po pěti minutách pojedete dál. Jako výhodnou nevidím cestu dobíjení, protože těch trapných 20 či 30 minut, které vy můžete strávit nákupem v blízkém nákupním centru, blokujete nabíjecí stojan. Zatímco nyní u svého poměrně levného poskytovatele pohonných hmot čekám maximálně pět minut na to, až se uvolní flek u některého z deseti stojanů, za tři pětiletky budu čekat půl hodiny - a ten za mnou hodinu, a ten za ním hodinu a půl, atd. Anebo bude místo deseti nabíjecí stanice vybavena stojany padesáti...

Jenže právě touto nabíjecí, přesněji rychlonabíjecí cestou se jde, protože auty jezdí individualisté, a ti nechtějí svoji čistou bavorskou baterii měnit za méněcennou saskou, třeba. A taky - zásuvky a zástrčky jsou normalizovány, zato baterií je tolik, co typů aut.

Je potřeba zmínit i životnost baterie. Víme, jaká je? Nejdřív se tento důležitý údaj (cena kolem půl mega tvoří podstatnou část ceny celého auťáku) neobjevoval, ale po letech provozu už existují jisté zkušenosti. Takže třeba Volkswagen uvádí, že životnost baterky rovná se životnost vozu. Tedy že po ujetí 160.000 kilometrů - nebo po osmi letech - bude mít baterie kapacitu 70 - 80 %. A pak si koupíte nové auto...

Baterkám taky prospěje, když je budete nabíjet právě jen na těch 80 %. (Čímž se sníží i ten slibovaný dojezd.) A když je nebudete dobíjet 20-30 minut u rychlonabíjecích stanic, což se dnes masivně propaguje. Co se vlastně masivně propaguje?

Propaguje se: Kupte si nové auto! Nejméně každých osm let. Je to drahé? Určitě dostanete dotace a šrotovné! Z čeho se to bude platit? Z rozpočtu Evropské unie!

Předsedkyně Evropské komise Uršula fon der Leyen ve středu přednesla Evropskému parlamentu svou výhrůžku: „Nepřijmu rozpočet (EU), který nebude zahrnovat alespoň 25 % prostředků na boj proti klimatickým změnám.“

Šamaní čuch čuje, že ty prachy nepůjdou na investice do jaderné energetiky. Ne, půjdou podle moderních marxistů, vládnoucích Evropskou komisí do tzv. ekologických zdrojů (vítr a solárka) - a do oné elektromobility. Už nyní se slibuje masivní podpora v řádu miliard eur pro budoucí evropské společnosti na výrobu baterií pro elektromobilitu!

Tohle kritizuji: Evropa nejdříve zavedla emisní normy, které nešlo fyzikálně splnit. Což část automobilek vyřešila podvody při měření emisí. I tak se snížila spotřeba a tudíž i emise. Nyní se zvedá pozornost k prachovým částicím - ale těch je ve výfucích moderních dieselů méně než ve vzduchu, který je do motoru nasáván.

Nyní se máme s emisemi vyrovnat pomocí elektromobility. Přičemž se odvrhují i hybridy. Elektromobilitu vítám - avšak vodíkovou elektromobilitu, tedy tu s vodíkovými články, kde se spaluje vodík se vzdušným kyslíkem na vodu. Podle vize, kterou jsem v roce 2006 představil v románu Zapomeňte na Mars „v roce 2019 85 % automobilových motorů spalovalo přímo stlačený vodík, u dalších 10 % aut se jednalo o elektromobily s kyslíkovodíkovými články.“ Avšak: „Našli se ekologisté, kteří protestovali proti neúměrnému zvyšování vlhkosti vzduchu poblíž autostrád a v centrech měst, proti vyvíjení jedovatého kyslíku v okolí nových vodních rafinerií, ale jejich nářky nikoho nezajímaly.“

Tak daleko nejsme, a asi nikdy nebudeme. Protože podpora na skutečně účinnou elektromobilitu se nekoná. Koná se podpora velkých firem ve snaze dostat z občanů co nejvíce peněz. Je to stejné, jako to bylo se žárovkami, vysavači a bude s pračkami a chladničkami. Nejde o úsporu energií, nejde o ekologii, nejde o snižování uhlíkové stopy. Kdyby šlo, rozvíjela by se jaderná a vodíková energetika.

Jde o kšeft. K čemuž se zneužijí i novodobí zpovykaní staromládežníci, naši neomaoističtí Zelení Khmérové.

Kšeft avšak zatím trochu drhne. Na elektroauta je u nás dokonce už pořadník. Dnes objednáte - za rok ho tam máte. Úzkým hrdlem jsou zdroje energie. Podle elektrodebilních propagandistů jsou zdrojem elektřiny - baterie.

Ale o tom až příště.

Ještě poznámka: Nejekologičtější auto je to, které se nevyrobí.

Elektromobily jsou prý vhodné do měst. Jenže ve městech je nejvhodnější - opovrhovaná „socka“. A mezi městy rychlovlak. Studii spojení s Drážďany (hodina místo dvou a čtvrt hodiny) jsem viděl na videu už před pěti lety. Stavba bude uvedena do provozu nejdříve v roce 2035...

Jo - a na vejlety po okolí jsem si zakoupil kolo. Ne elektrokolo!

Psáno v Praze na Lužinách v pátek 14. února 2020

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



TIP: Osvědčené lubrikanty, které vám zpříjemní milostný zážitek
TIP: Osvědčené lubrikanty, které vám zpříjemní milostný zážitek

Asi každá z nás někdy zažila pocit svědění a svíravého pocitu v intimních oblastech. O příjemných hrátkách si v takových chvílích můžete nechat jen zdát. Co když se ale tyto problémy dají řešit pomocí lubrikačního gelu?






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.