Problém církevních restitucí se táhne historií naší republiky v podstatě celých dvacet let. Teprve Topolánkova vláda se dokázala s církvemi dohodnout na rozumném vyrovnání, jenže tehdy zákon spadl pod stůl vinou tří odpadlíků z ODS.

Navázala na ni až vláda Nečasova, které se zákon podařilo protlačit Poslaneckou sněmovnou a následně přehlasovat veto Senátu. Došlo k tomu v podstatě na poslední chvíli, protože pokud se po příštích volbách ujmou vlády zástupci ČSSD (navíc možná ve spojení s KSČM), dlouhá léta církevní restituce nebudou připadat vůbec v úvahu - s nějakými verdikty Ústavního soudu by si v Lidovém domě hlavy nelámali a už vůbec by je netrápilo, že v následných soudních sporech by jednotlivé církve stejně dostaly, co jim patří, natož aby jim dělal vrásky na čele fakt, že velkému množství obcí by byly opět nadlouho zablokovány majetky a pozemky.

Nebyli by to ale socialisté, aby se nyní dokázali podřídit zákonu a nepokusili se za každou cenu tuto normu smést. Proto si na ni půjdou stěžovat k Ústavnímu soudu. Při své vypočítavosti to ale neudělají hned. Jak prozradil před pár dny předseda jejich poslaneckého klubu Jeroným Tejc: "Úspěšnému projednání nahrává spíš pozdější projednání, protože pravicoví ústavní soudci schválení pravicovým Senátem na návrh pravicového prezidenta budou obměněni, a to se souhlasem levicového Senátu."

Sociálním demokratům se skutečně naskýtá možnost vytvořit si z Ústavního soudu sbor poslušných arbitrů, kteří jen budou plnit přání vzkazovaná do Brna z Hybernské ulice. Protože Ústavní soud čeká obměna dokonce deseti jeho členů, nedělají si naděje možná marně. Klausovy kandidáty nedávno levicí ovládaný Senát odmítl, a tak je zanedlouho bude navrhovat nový prezident. Stane-li se jím člověk zvyklý poslouchat vrchnost, bude se poohlížet po jménech, která by vyhovovala socialistům. Ti pak kandidáty bez problémů schválí a noví soudci obléknou své taláry.

Není ale vyloučené, že sociálním demokratům jejich spekulace na vstřícnost nových soudců nevyjdou, jakkoli ji nevylučuje ani bývalá soudkyně Eliška Wagnerová. Pavel Rychetský, současný předseda ÚS, může být pro Lidový dům varovným mementem. Tento bývalý socialista nabyl svým jmenováním do Ústavního soudu sebevědomí a na nějakou dřívější stranickou příslušnost, natož na partajní direktivy se přestal ohlížet. Nám zbývá naděje, že jeho příklad budou následovat i soudci noví. Pokud by totiž taková vyčůranost Lidovému domu vyšla a soudci na svou nezávislost rezignovali, byl by to malér pro celou republiku - a nejen v otázce církevních restitucí.