Merkelová se ulila z hlasování o turecké genocidě Arménů, snad jí za to Erdogan do notýsku udělá čárku modrou a ne červenou tužkou. Německý spolkový sněm se i bez její přítomnosti přidal k dalším dvěma desítkám zemí, které odsoudily genocidu Arménů v roce 2015, sněm to schválil až na jednu výjimku jednohlasně. V usnesení byla k tomu ještě přidána pasáž, že se Německo k vině hlásí, protože genocidě nedokázalo zabránit.

Turecko – zatím – odpovědělo odvoláním velvyslance. Může někdo žádat výmluvnější rozdíl mezi politickým a kulturním přístupem k věci?

Merkelová se zarolovala do koberce, ale na její hlavě je odpovědnost za odevzdání klíčů k Evropě tomuto Turecku, které i po sto letech není schopno sebereflexe a bezostyšně charakterizuje masakr půl druhého milionů civilistů jako výsledek běžných vojenských operací.

Paní Merkelová nemůže dělat o mnoho víc, než že se zamkne na záchodě, když sněm hlasuje. Musela by přehodnotit celý svůj dosavadní postoj k nejvážnější krizi, která postihla Evropu od konce studené války. V politice ovšem neexistují přehodnocení postojů, tam je vždy třeba odchodu osob. Paní Merkelová už to má pět minut po dvanácté.

Stažení velvyslance z Berlína domů na konzultace je samozřejmě nehoráznost. Ovšem nehorázností bylo i vystoupení tureckého velvyslance v České republice, když napadl Kláru Samkovou za urážku islámu. Jsme pořád ještě svobodná země a naši občané mají právo vyjadřovat svoje názory. I na kriminalizaci došlo, kvůli urážce náboženství. Přitom nejhorší urážkou islámu je existence jeho extremismu se všemi výstřelky, které nás ubezpečují, že středověk je mezi námi.

Pan turecký velvyslanec v Praze je tomuto středověku rozhodně blíž než evropskému standardu, který byl vyjádřen hlasováním v německém Spolkovém sněmu.