Tématem dne bylo zjištění, že řetězce prodávají značkové potraviny v horší kvalitě, než se prodávají na Západě, a navíc že ty šmejdy jsou mnohdy dražší. Navíc že nejde jenom o potraviny, ale taky o prášky na praní.

Zjistila to Vysoká škola chemicko-technologická a průzkum stál půl mega. Nic proti VŠCHT, ale to, co zjistila, ví takzvaně každej. Je přece notoricky známo, že spousta komodit je v Německu lepší a levnější než u nás – až si budu chtít koupit na podzim sako, pojedu do Norimberku. Například.

Ministr zemědělství Marian Jurečka chystá v tomto smyslu kroky na celoevropské půdě a bude tlačit tam a onde a na Evropskou komisi atd. Je to od něho hezké a očekávané a nic jiného nemůže ve své funkci dělat.

Nebo že by mohl?

Jde v podstatě o zfalšované šmízo. Nakupují ho především multinacionální řetězce, ty zde ovládají trh a prachy jdou za hranice. Nevěřím, že nákupčí NEVĚDÍ o rozdílu kvality a ceny. Naopak věřím, že mají heslo „jen je vemte pod krkem, blbečky, oni sežerou všechno“. Prodávají nám horší zboží za víc peněz, tudíž jsou to podvodníci a zloději a naše zákazníky okrádají. Ministr Jurečka by tedy měl míň brečet v Bruselu a místo toho by si měl na tahle Teska došlápnout. Prodávají nám zfixlované zboží s plným vědomím toho, co činí, o tom jsem přesvědčen: jinak bych musel pochybovat o odbornosti jejich nákupčích, že jim uniklo něco, co u nás ví každá hospodyně, která někdy vytáhla paty za hranice. Což je prakticky každá.

Pak by taky bylo dobře, kdyby veřejnost věděla, které firmy nás takhle berou na hůl. Máme domácí zemědělskou výrobu, kromě Agrofertu jsou zde i menší firmy. Internet je mocný čaroděj: je tak těžké zveřejnit jména podvodníků a označit zfixlované zboží?

Jde přece o podvod a podvodníky je třeba popadnout za pačesy a nakopat je. Kam, to si každý domyslí. Všechno je lepší, než naříkání v Bruseli.