Zhruba šedesát na čtyřicet dopadlo vnitrostranické referendum – při šedesátiprocentní účasti. Je to dost prostoru k interpretacím, nicméně celkový výsledek je jasný, Jan Hamáček má dostatečné oprávnění k tomu, aby se zúčastnil koaliční vlády s ANO, navzdory sjezdovému usnesení. 

Vláda ještě upečena není, je to problém s Pochem: Miloš Zeman si chce potvrdit, že tuhle vládu šéfuje on, a postavil si hlavu, že Poche nesmí být ministrem zahraničí. On ten Poche byl principiálně důležitý, protože je členem vnitrostranické struktury ovlivňující život partaje. V tomto smyslu teď jeho role končí a je mouřenínem, který může jít. Bude teď na Babišovi, zdali učiní historickou výměnu a vymění zahraničí za obranu. Tím by se zbavil několika problémů najednou.

Jakmile by ale byla vláda ustavena, v podstatě končí i vyděračská role Miloše Zemana. Nastaly by takříkajíc mírové časy. Vláda bude vládnout a parlament parlamentit. Sociální demokracie vsadila na vládní viditelnost – její předáci budou mít větší přístup do médií, to je v dnešní panoptikální době velká výhoda. V tomto smyslu na tom bude opozice mnohem hůř. O to hůř, že vláda dotlačená do levé části politické škály bude rozhazovat peníze, a ty v době konjunktury jsou k disposici. Jde o příští volby – a je teď na zváženou, kdo se rozhodl výhodněji, zda sociální demokraté nebo ODS.

Lze si snadno představit variantní mediální kampaň ODS ve prospěch koalice s Babišem: Stíhaný premiér? Jeho privátní záležitost, nechť orgány předvedou a soudy rozhodnou. Konzervativní formace ctí presumpci neviny. Prosazujeme malý výkonný stát, efektivní a zbavený ideologických žvástů. A tak dále, ANO je pružná hmota, ANO se přizpůsobí, je to formace bez názoru.

Varianta zůstává fikcí. ODS se rozhodla k negaci. Teď vláda bude pod vlivem levice.

O tom, zda se věci vyvinuly tak či onak, rozhodnou příští volby. Dají se teď čekat další manifestace. Dokud ale zůstaneme parlamentní demokracií, a tou chválabohu už skoro třicet let jsme, nadále budou rozhodovat volby. Až bude vláda ustavena, zůstane na opozici, aby přesvědčila voliče, že je tou lepší alternativou. O nic jiného nejde.