Armáda se důstojně rozloučila s válečným veteránem Jiřím Regim Schamsem. Toho v roce 2008 osudně poškodil útok talibanských teroristů v Afghánistánu. Zmrzačený Regi pak bojoval o návrat do života, ale zaskočila ho nevyléčitelná nemoc a ta ho udolala.

Smuteční obřad se konal za přítomnosti náčelníka Generálního štábu Petra Pavla a ministra obrany Martina Stropnického. Armáda spolu s policií a hasičským sborem patří ke státním institucím, které postupně získávají prestiž – a právě armáda byla na tom před pětadvaceti lety mimořádně špatně, asi nejhůř ze tří jmenovaných složek. Vždyť i dříve policisté i hasiči obětavě bojovali proti zločinu a požárům. Armáda zde byla držena jako krmivo pro děla pro eventuální rozšíření ráje dělníků a rolníků až po břehy Atlantiku. Na nějakou prestiž pro ni nezbylo místo.

To je minulost a armáda ušla velký kus cesty k nápravě. Navíc, pocit ohrožení roste a na armádu se upíná větší pozornost. Jak se události valí, sílí povědomí, že má armáda smysl. Je dobře, že se o její posílení zasazuje i prezident republiky. V současnosti armáda usiluje o zlepšení svého vybavení – doufejme, že tentokrát, asi by se to stalo poprvé, se akvizice obejde bez skandálů a znechucujících podezření na korupci. Čteme, že hodláme koupit 20 pandurů za 1,3 miliardy korun. To vychází 65 milionů za kus. Smlouva z roku 2009 byla stanovena na 14,5 miliard za 107 kusů. To vychází na 135 milionů za kus.

Tentokrát asi nebude v dodávce kamufláž z plátkového zlata a brilianty v reflektorech.

Ale vážně – nápadný pokles nákupní ceny by bylo dobře daňovým poplatníkům vysvětlit, když už se nepodařilo vysvětlit šílené nákupní ceny za první dodávku.