Projev prezidenta republiky nastolil morální problémy. Je to zvláštní cesta kruhem. Václav Havel je koncesovaným moralistou a ostře se lišil od pragmatických postojů Václava Klause, když hlásal ze sedadla offroadového mercedesu ctnosti evangelické chudoby. Ve srovnání s ním byl Klaus vždycky člověkem praxe. Jeho často citovaný výrok, který nikdy neřekl, že neví, co to jsou špinavé peníze, reflektoval prostou skutečnost, že nelze rozlišit původ peněz, pokud v demokratickém státě neproběhne zákonem definovaný proces od vyšetření až po soud a rozsudek. Tenkrát ale byl Klaus v exekutivě. Dnes se mu blíží konec exekutivního mandátu, a myslí tedy na tahy dopředu. Už nebude mít zajištěnou kancelář se svými dvěma věrnými maňásky. Bude muset do politiky a protože on politikem bezesporu je, ví, že politik je prodavač idejí a nadějí. No a dobře se prodávají tovary, které na trhu nejsou.

Opravdu to není tak, že by Klaus na poslední chvíli cosi vycucal z palce. Když se dnes vyjadřuje ve prospěch tradičních hodnot, jen zdůrazňuje to, co říkal i dříve. Mohli ho podezírat z kdečeho, ale ne z toho, že je populista s nasliněným prstem zkoumající větrné směry. Nicméně dal jasně najevo, že se připravuje na zápas a nejlépe se zápasí s něčím, co není. Řekl třeba: "Žijeme v době oslavování a velebení globálna, v době zdůrazňování světa bez hranic, světa postnacionálního. Žijeme ve světě, který si namlouvá, že si se vším poradí, neboť na to má internet, Google a Wikipedii, umělou inteligenci, ale i politickou korektnost a technicky dokonalé, přímo orwellovsky vybavené tajné služby." Nu, globálno velebí sotva kdo, určitě ne jeho ideový protinožec Havel. Ještě hůře bychom hledali optimistu věřícího, že si se vším poradíme, spíš zní hlasy opačné, hlasy beznadějné. Takto by bylo možno jednu tezi po druhé probrat, až by se ztratil duch projevu. A ten vyznívá ve prospěch idejí opravdu a skutečně opomíjených. Ve prospěch tradice a ve prospěch národních idejí v tom nejlepším slova smyslu. Projev pronesl v době, kdy se směšně debatuje o záměru ministra školství vyučovat děti vlastenectví. Proboha, to by měla být taková samozřejmost, že by se to ani nemělo dávat do nějakých osnov. A prezidentských projevů.

Protože tomu tak není, je dobře, že určité hodnoty prezident ve slavnostním večeru podpořil.