V pondělí zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) při OSN druhou část své páté hodnotící zprávy. Tento panel IPCC je smutně proslulá zprofanovaná nátlaková organizace alarmistů, pracující pomocí zmanipulovaných pseudovědeckých elaborátů . Takových bobrů hlodajících kmen prosperity Západu je mnoho – této ušlechtilé činnosti se účastní mnoho bobříků všech odstínů zeleni. Oteplování je už neudržitelné, takže alarmismus teď má na svém štítě slovo výkyv. Má to samozřejmě dopad i u nás, i dozvídáme se, že ministerstvo životního prostředí připravuje "klimatickou strategii".

Vzpomínka na "poroučíme větru, dešti" není vůbec nepřípadná. Alarmisté chtějí vítr a déšť krotit. Hrozí nám, že nás postihnou povodně a sucha. Že bude pršet a svítit slunce. Že někdy bude zima a jindy zase vedro. Naštěstí tu stojí bataliony odborníků, kteří budou proti dešti nesmlouvavě bojovat. V jejich šiku nemůže chybět profesor Bedřich Moldan. Pochvaluje si, že ve většině evropských zemí jsou adaptační opatření zabudována do obecné politiky a do sociálních a ekonomických strategií. Pojem strategie tyhle lidi vzrušuje. Už vidí sami sebe na koni s palcátem v ruce. Emeritnímu profesorovi univerzity v Amsterodamu a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Josefu Fantovi je líto, že naše republika nemá strategii nakládání s krajinou. "Kdokoli má možnost obchodovat s kusem krajiny jak se mu zachce," stěžuje si a navrhuje, aby se krajina stala věcí veřejného zájmu. Co je to krajina? Co je veřejný zájem? To, co schválí Josef Fanta, Bedřich Moldan, co schválí MŽP a podřízené organizace UMPUM a BFLMPSVZ v souladu s Direktivou rozvoje a v návaznosti na Směrnice regulace.

Ve veřejném zájmu jsme z nepozornosti dovolili zkorumpovaným poslancům protlačit solární byznys. Ale to je jen začátek. Na strategiích ochrany krajiny a planety se přiživí ještě další šiky výtečníků. A pršet bude dál, někdy zasvítí sluníčko a foukat, to taky bude. Dobrý byznys z veřejného zájmu čouhá jak to pověstné péro z gauče.