Jsou ochotni s Američany spolupracovat i ve vojenské oblasti. Američtí vojáci mohou přelétávat v amerických letounech ruské území. Bude se snižovat počet jaderných hlavic. V tom jsou Rusové otevření a velkorysí. O čem ale nejsou ochotni jednat, je situace v "blízkém zahraničí", tedy v oblasti jejich rozpadlé koloniální říše.

Do tohoto blízkého zahraničí očividně řadí i bývalé Československo, tedy oba nástupnické státy. Pokud jde o Česko, mají mnoho důvodů, proč si dělat naději, že se opět jejich vazaly staneme. Důvody jsou hospodářské i politické. V naší ekonomice získávají stále větší vliv. Zatím se podařilo odvrátit jejich pokus ovládnout leteckou dopravu, včetně ruzyňského letiště, na kterém před čtyřiceti lety tak hladce přistávaly jejich antonovy plné jejich tanků. V jiných oblastech se jim daří mnohem lépe.

V politické oblasti mají významné spojence. Jsou to samozřejmě komunisté, tento "přítel nejvěrnější". No a je to i Paroubkova sociální demokracie. Před volbami chce Paroubek rozdmychat velkou kampaň kolem polozapomenutého brdského radaru. Jak by ne, vždyť to slíbil Putinovi mezi čtyřma očima za zády našich diplomatů. A když o tom Hospodářské noviny chtěly psát, pohrozil žalobou.

Ano, tentokrát ta mobilizace nebude jen legrační výkřik a plácnutí do vody. Vinou Jiřího Paroubka a jeho lidí je svoboda naší republiky více ohrožena než kdykoli za uplynulých dvacet let.