Radka Šmerdu podrobilo předsednictvo Věcí veřejných včera téměř právu útrpnému, aby ho nakonec zavrhlo. Sám ministr to komentoval slovy: "Řekli mi, že nejsem špatný ministr, ale že nejsem jejich. To musím respektovat." S tímto ministrem se tedy Petr Nečas nejspíš bude muset rozloučit a nahradit jej členem Věcí veřejných. Karolína Peake by mohla dostat ono diskutované místo šéfa legislativní rady vlády, takže požadavek VV na čtyři ministerská křesla bude víceméně naplněn.

Dalším oříškem je přidání peněz podfinancovaným úřadům, kterým šéfují véčkařští ministři. Přes silné výrazivo ministra financí se ty peníze nakonec najdou. Miroslav Kalousek má onačejší plány, než aby skládal funkci kvůli nějakým deseti, patnácti miliardám. On chce pod sebe soustředit dohled nad veškerými finančními toky od firem a občanů směrem k státu a naopak. Nějaký FAÚ je proti tomuto projektu nejmocnějšího úřadu v zemi směšná figurka obecního drába.

Jaká je další podmínka Věcí veřejných? Jednoho náměstka na každém ministerstvu a aspoň nějaké zástupce v dozorčích radách státem řízených podniků. Kolem dozorčích rad se pokřik jistě ozve i od socialistické opozice, nicméně i tento problém všichni nakonec překousnou. Možná premiér v něčem neustoupí, aby si aspoň zdánlivě zachoval tvář, ale vláda bude pokračovat v nezměněné sestavě. Však ony si Věci veřejné rozmyslí, zda chtějí mít aspoň nějakou kontrolu nad rozdělováním státních peněz nebo zda chtějí z opozičních lavic vše jen bezmocně sledovat.

Pro občany, kteří volili strany současné koalice kvůli jejich reformním slibům, má celé toto divadlo jeden pozitivní dopad. Zatímco je pozornost médií upřena na handrkující se trojici, její reformy jsou vládou potichu a nenápadně schvalovány a proplouvají hlasovací mašinérií Poslanecké sněmovny.