Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Nouzový stav do posledního
Je to kompromis při jednání sněmovny, které neskončilo ve chvíli, kdy píši tuto glosu. Jan Hamáček prosazoval prodloužení o měsíc, Andrej Babiš od toho dal ruce pryč a přistoupil na třicátý duben. Přízeň opozice si tím nezískal.
Role opozice v téhle době? Včera jsme měli na Psu článek člena opoziční strany lidovců, europoslance Tomáše Zdechovského. Článek vyzývá vládu, aby přestala ignorovat naše firmy, které ve zkrácených lhůtách přicházejí s inovacemi ve prospěch našemu zdravotnictví. Cituje konkrétní případy, například odmítnutí termokamery českého původu ve prospěch pochybného švýcarského výrobce. Toto je kritika jasná, konkrétní, adresná a hlavně – občanovi pochopitelná. V podstatě je to ukázka toho, o čem jsem tu před pár dny psal jako o roli opozice v krizové době.
Poslanecká sněmovna během odpoledne předvedla jiný koncept. Vytýká vládě nekoncepčnost a absenci jasného plánu do budoucna. Jan Hamáček odpověděl vtipem, že jasný plán má koronavirus. Ale i Václav Klaus ze zázemí svého institutu vytýká vládě, že se zabývá každodennostmi a opomíjí celkové perspektivy.
Několik poznámek k těm celkovým perspektivám.
Průběžně čteme články našich medicinálních kapacit. To jsou lidé, kteří se zdravím a nemocemi celoživotně zabývají a dosáhli v tom vynikajících výsledků, jinak by své posty nezastávali. Shoda mezi nimi není. Každý vidí situaci jinak. To oni dávají podklady exekutivě k rozhodování. Na základě čeho by asi mohl vzniknout závazný koncept, který by byl rozpracovaný v časovém průběhu a kontrolovatelný? A kdo z těch rozhorlených řečníků nabídl expertně podložený a časově definovaný alternativní plán?
Už před třemi týdny napsal profesor Aleksi Šedo v Deníku.cz v článku Jak nás vidí koronavirus:
Najednou hledáme viníky: Nebyli připraveni! Jak to, že nevěděli, že virus přijde či že změní chování? Jak to, že neví, co bude virus dělat? Proč nedělají víc a zároveň neomezují méně? Já jim na ta opatření kašlu! Je to spiknutí, aby mohli (rozvrátit, uchvátit, zabránit či nezabránit). Virus jako by napadl i to, nač jsme hrdí: naše myšlení. Prostoupil naše úvahy. „Kdo se měl předzásobit? Komu to je vlastně jedno? Kdo na tom prodělá? V čím je to zájmu?“ To jsou zjevně nemocné úvahy. Jenže to už by virus nevymyslel. To vymýšlíme sami.
K tomu, myslím, není ani teď co dodat.