Jsou to šaškové, prohlásil Miroslav Šlouf na adresu vedení prezidentské strany Zemanovců, které ho nepustilo coby lídra pražské kandidátky. Upřesněme, ano, jsou to šaškové, ale přece jen si smysl pro realitu zachovali, když nepustili tak provařenou figuru, jako je Šlouf, k reprezentaci, nota bene v Praze. Pražská organizace SPOZ si Šloufa zvolila. To, že vedení SPOZ okamžitě Šloufa zamázlo, je logické a samosebou taky komické. Pokud do SPOZ prosáknou manýry ze sociální demokracie, Šlouf a vedení pražské organizace by mohli dát centrální vedení k soudu. Tak to u nás chodí, co prošvihneme politicky, dáme k soudu.

Ale to jsou spekulace, Šlouf zatím nikoho nežaluje, třebaže stranu do voleb v Praze nepovede. Jinak ovšem jeho charakteristika je přesná. Nadstranický prezident Zeman objíždí republiku a nadhání SPOZ voliče, což není, opravdu není náplní práce hlavy státu, úředníka námi placeného našimi daněmi. No a svoji kanditátku SPOZ plní svými nanominovanými lidmi z údajně nestranické vlády úředníků. Takže místo provařeného Šloufa v Praze povede SPOZ prezidentův ministr Zdeněk Žák.

Takže měl ten Šlouf pravdu. Jsou to šaškové.

Ovšem největší šaškové jsou poslanci a senátoři, kteří částečně z hlouposti a částečně z nedostatku charakteru podlehli populistickému volání po přímé volbě prezidenta a změnili ústavu, aniž ji náležitě transformovali pro novou situaci v rozdělení moci ve státě. To jsou ti největší šaškové a jim můžeme za současný stav děkovat.

Demokracie ohrožena ale není, to tvrdí zase jiní šaškové z jiného kadlubu.

Bude to po volbách jinak, než bylo, vznikne groteskní parlament naplněný exoty jako klec v opičárně. S tím lze počítat jako s hotovým faktem. No a třeba to povede k tomu, že ti odpovědnější a rozumnější se naučí něčemu, co bylo dosud v našem parlamentu nevídáno a neslýcháno, tedy schopnosti dohody, kompromisu ve prospěch užitečného cíle.

Jak vidíte, jsem nevyléčitelný optimista.

Taky šašek.