Nově zvolený francouzský prezident Macron, parlamentními volbami posílený silnou oporou poslanců, upoutal na sebe pozornost programovým projevem. Pronesl ho ve Versailles, v sídle francouzských králů. Byl to projev takzvaně koncepční, kdy narýsoval tlustými výraznými čarami obrysy budoucnosti. Otázka je, zdali to nenarýsoval do vzduchu.

Snížit počet poslanců o třetinu, to je jistě skvělý nápad. Není třeba být znalcem francouzské ústavy k vyslovení domněnky, že jde o změnu ústavní, a tudíž je třeba jí dosáhnout souhlasem zásadním, tedy ústavní většinou dvoukomorového parlamentu. Jinými slovy, prezident navrhl kaprům povypuštění rybníku o třetinu. Uvidíme, s jakým nadšením se to potká.

Dále oznámil úmysl zrušit půldruhého roku trvající výjimečný stav. Není to ale tak, že by se bezpečnostní situace v zemi zlepšila. Ta se ani zlepšovat nemůže, není k tomu žádný důvod. Ten výjimečný stav byl vyhlášen proto, aby měly silové orgány více pravomocí k zajišťování pořádku. Jsou tedy dvě cesty: buď upravit zákony tak, aby to, co bylo výjimečné, se stalo normálním, a to v podstatě je současný stav, anebo na pokusy o udržení pořádku rezignovat.

Dále pak Macron horoval pro silnější Evropu a vyjádřil politování ze ztráty směru a z byrokratického bujení. Ono je to sice politicky nekorektní a leckdo to nerad slyší, nicméně našinci, který prožil většinu života v socialistické diktatuře, znějí ta slova povědomě. Takto se všelijací ti Jakešové a Husáci a Novotní taky bušili do prsou takřka stejnými slovy. Těch upevňování internacionálních svazků bylo!

Francouzští voliči si zvolili Macrona jako nové koště v naději, že bude dobře mést. Třeba se mu něco podaří, všechno jistě ne, ale i to něco by byl úspěch. Problém je v tom, že v Unii neexistuje demokratický mechanismus, který by mohl zásadní změny nastolit. Čistě teoreticky by ke změnám mohl přispěl evropský parlament složený z reformně naladěných poslanců. Ten současný plodí Junckery a Tusky a přes ně nejede ani vlak, ani Macron. Tím spíš ne Macron, jenž je s největší pravděpodobností ze stejného těsta jako oni. Tedy: mistr ušlechtilých žvástů, generátor lži a producent laciných alibi. Jestli je to tak, to ukáže už blízká budoucnost. Všímejme si ho, tenhle pán se týká i našich záležitostí.