Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Na Macrona pozor
Nově zvolený francouzský prezident Macron, parlamentními volbami posílený silnou oporou poslanců, upoutal na sebe pozornost programovým projevem. Pronesl ho ve Versailles, v sídle francouzských králů. Byl to projev takzvaně koncepční, kdy narýsoval tlustými výraznými čarami obrysy budoucnosti. Otázka je, zdali to nenarýsoval do vzduchu.
Snížit počet poslanců o třetinu, to je jistě skvělý nápad. Není třeba být znalcem francouzské ústavy k vyslovení domněnky, že jde o změnu ústavní, a tudíž je třeba jí dosáhnout souhlasem zásadním, tedy ústavní většinou dvoukomorového parlamentu. Jinými slovy, prezident navrhl kaprům povypuštění rybníku o třetinu. Uvidíme, s jakým nadšením se to potká.
Dále oznámil úmysl zrušit půldruhého roku trvající výjimečný stav. Není to ale tak, že by se bezpečnostní situace v zemi zlepšila. Ta se ani zlepšovat nemůže, není k tomu žádný důvod. Ten výjimečný stav byl vyhlášen proto, aby měly silové orgány více pravomocí k zajišťování pořádku. Jsou tedy dvě cesty: buď upravit zákony tak, aby to, co bylo výjimečné, se stalo normálním, a to v podstatě je současný stav, anebo na pokusy o udržení pořádku rezignovat.
Dále pak Macron horoval pro silnější Evropu a vyjádřil politování ze ztráty směru a z byrokratického bujení. Ono je to sice politicky nekorektní a leckdo to nerad slyší, nicméně našinci, který prožil většinu života v socialistické diktatuře, znějí ta slova povědomě. Takto se všelijací ti Jakešové a Husáci a Novotní taky bušili do prsou takřka stejnými slovy. Těch upevňování internacionálních svazků bylo!
Francouzští voliči si zvolili Macrona jako nové koště v naději, že bude dobře mést. Třeba se mu něco podaří, všechno jistě ne, ale i to něco by byl úspěch. Problém je v tom, že v Unii neexistuje demokratický mechanismus, který by mohl zásadní změny nastolit. Čistě teoreticky by ke změnám mohl přispěl evropský parlament složený z reformně naladěných poslanců. Ten současný plodí Junckery a Tusky a přes ně nejede ani vlak, ani Macron. Tím spíš ne Macron, jenž je s největší pravděpodobností ze stejného těsta jako oni. Tedy: mistr ušlechtilých žvástů, generátor lži a producent laciných alibi. Jestli je to tak, to ukáže už blízká budoucnost. Všímejme si ho, tenhle pán se týká i našich záležitostí.