Paroubek upozornil po zveřejnění výsledků, že jde o "volby třetího řádu" a že na podzim přijde víc lidí a budu "o jiných tématech". Ani toto tvrzení není nezpochybnitelné. Do eurovoleb šli socialisté s důchody, vyhazováním z práce a se zdravotnictvím, co jiného by chtěli otevírat na podzim?

Dvě procenta pro zelené je fiasko ještě horší než se čekalo. Poznámka z prvního odstavce o Zubové asi není případná: stalo se prostě to, že bublina splaskla. Zelení tradičně mívali svá tři procenta a pak najednou nastal ten velký zázrak, kdy se prakticky ze dne na den ve výsledcích výzkumů agentur objevily předpobvědi dvouciferné a oni se dostali (horko těžko) do sněmovny. Bublina nevydrží navěky na sluníčku reality a byla by jistě praskla, i kdyby se Zubová chovala loyálně k člověku, který ji do Parlamentu dostal. No, za pár měsíců tam podle všeho nebude ani jeden, ani druhý.

Malá účast
Je patrné, že účast byla malá. Je to dobře, špatně, nebo jedno?
Záleží na úhel pohledu. Jistě by bylo dobré, kdyby se co nejvíc občanů zajímalo o věci veřejné, pokládali je za své a pokoušeli se je ovlivnit - třeba tím, že budou hlasovat ve prospěch jednoho či druhého konceptu.
To by jistě bylo dobré. Realita je ovšem jiná.
Takže znova, je to dobře, špatně nebo jedno, že je účast malá?
Především je to realita, a zásadní otázka si zní, zdali takové volby mají smysl.
Kancelář prezidenta republiky šíří vlny v tom smyslu, že smysl nemají. Parlament mají jen státy a EU není stát, tudíž parlament nemá smysl a že je stejně EU nedemokratický útvar. K tomu asi není třeba se moc vyjadřovat. EU jaká je, je výsledek půl století historického vývoje a samozřejmě že ne každému se musí tento vývoj líbit. Evropský parlament existuje, funguje, rozhoduje, vydává zákony a nařízení a ty mají dopad na všechny členské státy, ostatně i na nečlenské, pokud chtějí s EU spolupracovat. I kdyby se splnil sen Václava Klause a on by nás z EU vyvedl jako Mojžíš Židy ze zajetí egyptského, zákony a nařízení bychom museli respektovat ve všech styčných plochách, především v ekonomice.
Podstatné je, že o složení týmu europoslanců rozhodli ti, kdo mají o veřejné dění větší zájem než ti, kdo zůstali doma. Na demokratické podstatě to nic nemění. Každý měl možnost, nikdo nebyl nucen natož zastrašován. Využil nebo nevyužil, tečka. To je vše, na čem záleží.