Vynálezci konspiračních teorií si opravdu nemusí lámat mozkové závity, protože situace kolem covidu opravdu vypadá jako příběh nějakém bondovky. Už to vypadalo, že se očkování rozbíhá a že zabírá, načež bác ho a čteme, že čtyři země EU zarazily aplikaci vakcíny AstraZeneca. Čtyři země EU? Ono je to Německo, Itálie, Francie a Španělsko, to je fakticky celá západní Evropa a z hlediska váhy a významu je to celá Evropa, nic si nenamlouvejme o vlastním významu a vlastní váze. Celkem to udělalo dvacet zemí světa, přičemž Thajsko svůj ban odvolává od úterka.

Nic potěšujícího to není, očkování se zcela jistě přinejmenším zdrží, pokud ban bude odvolán, anebo hodně zdrží, pokud AstraZeneca vypadne ze hry. Zda má nebo nemá být ban odvolán je zcela mimo kompetenci politického pozorovatele a glosátora. Takže jen dvě poznámky.

První se týká specificky české situace. Zde se vakcinace stala součástí politické hry. S rozjitřenou náladou veřejnosti zlomyslně manipuluje Sputnik Zeman se svou snahou zatáhnout Česko ještě více do ruského vlivu. Ministr zdravotnictví Blatný v pondělí podpořil další aplikace vakcíny AstraZeneca. Tím si dal hlavu do oprátky a postavil se na židličku s vaklavou nohou. Tento článek vychází v úterý minutu po půlnoci. Shitstorm neboli hnojomet na Blatného hlavu se dá očekávat před kuropěním a Fortuna by mohla brát sázky na to, zdali zbabělý Babiš odvolá Blatného před obědem nebo potom. Pokud ho odvolá později nebo dokonce vůbec ne, bude to příjemné překvapení.

Druhá souvisí s otázkou, kterou jsem si tu položil před čtrnácti dny a leží mi trvale v hlavě. Jak poznáme, že je po všem? Že epidemie skončila?

Už dnes ji bagatelizuje guru popíračů Václav Klaus starší, který sám covid překonal ozbrojen aspirinem a vitamíny a odmítl nabízenou hospitalizaci a poukazuje na to, že se virus vážně týká tří promile obyvatelstva. Teď počítejme: vakcínou AstraZeneca bylo dosud očkováno sedmnáct milionů lidí. Souhrnná publikovaná čísla si protiřečí, výrobce uvádí, že ze 17 milionů lidí očkovaných touto vakcínou se vyskytlo 15 případů trombózy a 22 případů plicní embolie. To není promile, to je jeden případ z milionu. Kolik je případů trombóz a embolií v jednom milionu lidí běžné populace, bez ohledu na očkování? Zase, není na glosátorovi, aby posuzoval, jestli je to hodně nebo málo. Jisté je, že citlivost je obrovská. O míře rizika by se nejlíp vyjádřili pojišťováci.

Jde o vakcínu, ale vzhledem k citlivosti je to i problém pandemie jako takové. Jak poznáme, že skončila? Tady se zastavuje očkování kvůli jednomu případu z milionu. Kdyby se měla stejná citlivost aplikovat na covid jako takový, znamenalo by to, že Česko se svými deseti miliony obyvatel bude dělat lockdowny při výskytu deseti onemocnění? Na Novém Zélandu uzavřeli dvoumilionový Auckland kvůli jednomu výskytu.

Je to absurdní představa. Nicméně ta otázka absurdní není a proto ji zopakuju, jaká je norma normálu? Kdy se ten cirkus odtroubí? Kdy to nastane za situace, kdy mnoho autorit tvrdí, že neměl být zahájen?

Hrozí reálné nebezpečí, že odvolán nebude nikdy, že zůstanou instituty regulace a dohledu, čili že se stane to, před čím mimo jiné dlouhodobě varuje citovaný Václav Klaus. Je to absurdní, ale pravděpodobné. Ostatně, zastavit očkování kvůli neobjasněnému jednomu případu z miliónu za situace, kdy denně umírají tisíce lidí a miliardy lítají komínem taky není nijak chytré. Ale děje se to, protože tak velí duch doby.