Dovedete si představit, že by – dejme tomu – před pěti lety Mirek Šlouf vedl politickou stranu krytou a propagovanou prezidentem republiky do voleb, nota bene v hlavním městě státu? Člověk s temnou bolševickou a fízlovskou minulostí, který má renomé tak strašné, že v prezidentském klání se ho i Miloš Zeman zřekl a zapudil ho. Kdyby si ho nechal, do prezidentského úřadu by nepomohlo, ani kdyby Václav Klaus zapojil do boje ještě příbuzné z matčiny i tatínkovy strany včetně domácího zvířectva. No a teď tento Miroslav Šlouf vede Zemanovce v Praze.

Přes to všechno není žádný důvod k propadání panice. Slyšíme sice jakousi polnici svolávající "hoši, pojďte ven" na obranu demokracie. Co je hejtman Ságner proti velebné přírodě? Co je Miloš Zeman proti demokratickému systému? Jděme k volbám a pokusme se nevolit darebáky a idioty. Že se jich tam hlásí ke zvolení dost, není žádný argument proti demokracii. Že Zeman obsazuje vysoké posty svými kamarády, to je u nás normální, copak to nedělal Havel a po něm Klaus a copak všechny sinekury ve státních podnicích nejsou odměnou za krysí služby politické straně? Neděje se nic nového.

Pravda, ten Šlouf, ten trochu vyráží dech. Je to tak absurdní zmrtvýchvstání, že se hned vyskytla teorie, že je to Zemanovi naschvál. Pro praxi je to asi jedno, Zemanovci mají v Praze tolik šancí jako sněhová koule v pekle. Jen ta drzost je fascinující.

Ovšem ti, co ty volby vyhrají díky tomu, že naslibovali lidem nejvíc nesplnitelných nesmyslů, ti pak budou muset konat. Vláda poražená policejním šturmem a sexuálním pižmem paní Nagyové sice vybudovala jakýsi finanční polštář, ale je tuze tenký a pod ním je beton krušné ekonomické reality.

Až na něj znovu dolehneme, pak se bavme o demokracii.

Ale stejně je to tedy síla, ten chlap ve volbách...