Evropou obchází strašidlo
Jejich vůdce Jan Tamáš straší lidi lžemi o základnách s jadernou výzbrojí a záměrně opomíjí skutečnost, že uvažovaný radar není, nemůže být atomový, stejně jako rakety v Polsku nejsou útočné, ba dokonce ani nenesou výbušné hlavice. Nicméně na své nepravdivé výroky má právo, žijeme ve svobodné demokratické zemi a lidi může blbnout, pardon, přesvědčovat každý. Ostatně řada našich politiků je toho nejlepším důkazem. Otázka ale zůstává, kdo toto ryze protiamericky zaměřené hnutí, jeho happeningy, protestní shromáždění, autobus a další aktivity platí.
Teprve když pan Tamáš a jeho soudruzi uspořádali nedávno na protest proti politice Spojených států setkání v Brdech, určitý náznak se objevil. Na závěr shromáždění totiž účastníci zapálili desítky svíček (kupodivu všechny stejné, patrně od neznámého dobroděje) a sestavili je do známého znaku amerických pacifistů ze šedesátých let minulého století. Scházelo jen ono slavné heslo Make love – not war. A právě při pohledu na tento protiatomový symbol se vynořily dávné vzpomínky…
Hnutí pacifistů (nejen v USA) tehdy jak známo financovalo Oddělení mezinárodních styků Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a peníze se vyplácely buď prostřednictvím mezinárodních oddělení ústředních výborů spřátelených stran v dotyčných zemích, nebo (častěji) prostřednictvím nastrčených firem, které peníze věnovaly, jakoby ze svého, na znak své údajné pokrokovosti.
Prasklo to víceméně náhodou, ale FBI záležitost vyšetřila a později i zveřejnila.
Vtírá se tedy myšlenka, jestli podobnost mezi těmito dvěma hnutími je skutečně čistě náhodná. Vždyť Vladimir Putin dnes rovněž disponuje nesmírnými finančními prostředky. Proč tedy pánové Tamáš, Májíček a další protestují jenom proti Spojeným státům a pranic jim nevadí mohutné zbrojení Ruska, ani nepokryté vyhrožování jeho nejvyšších představitelů vojenskou silou?
Peněžní zdroje hnutí Ne základnám zůstávají záhadou, neboť myšlenka na podobnost s financováním pacifistů minulého století je samozřejmě naprosto, ale naprosto zcestná. Leč ona nepřestává dotírat a my se neubráníme pocitu, že je to s ní přesně jako v přísloví „jen drápkem uvízl a chycen je ptáček celý“. Člověk se jí prostě nedokáže zbavit.