Dohoda o dohodě
Aniž byla přerušena schůze sněmovny, mají koaliční zástupci jednat s opozicí o chystaném služebním zákoně. Nemá smysl pitvat, čí je to vítězství a čí je to prohra, taková debata by byla hloupá. Podstatné je, že se projevila ochota k jednání. Zákony toho typu, jako je služební zákon, je nutné projednat v široké shodě.
Zažili jsme široké neshody a dopadá to pak nedobře. Zdravotní reforma spadla pod stůl, penzijní si tam s ní může podat ruku. Obě byly protlačené bez konsensu. Totéž platí o církevních restitucích. Ty budou evergreenem a věčným důvodem ke sváru, protože byly prosazeny bez konsensu a poťouchle.
Nelze čekat, že se dohoda uzavře dnes. On ten služební zákon, pokud by měl skutečně fungovat, je proti zájmu všech politických stran, respektive jejich předáků. Kolik z nich šlo do politiky z vroucí touhy sloužit veřejnosti a kolik z nich zatoužilo se dostat k pákám moci a kohoutkům penězovodu? No a ty kohoutky a páky jsou mimo jiné právě na úřadech, kde by měli zasednout lidé nestranní, od politiky odpoutaní.
Na druhou stranu, nikdo není nestranný a od politiky odpoutaný. Každý myslící člověk má nějaký názor a nějakou sympatii a pokud bude v odpovědné funkci, tak či onak své preference uplatní. Zabránit tomu nelze. Je to ale možno minimalizovat a o tom by měla být dohoda o finální podobě služebního zákona.
