Ve středu v noci je zřejmé několik věcí. Vláda jedná o dalším postupu za situace, kdy se zřejmě schyluje k tomu, čemu se chtěla vyhnout, k totálnímu zhroucení zdravotního systému. Už teď jsou primáři na mnoha místech nuceni k rozhodování typu tomu není pomoci, tomu možná ano. Nějaké zpřísnění stávajících restrikcí lze tedy očekávat zcela jistě.

Dále je zřejmé, že v této zemi každý ví, co se má dělat. Kromě vlády. Jako by nějaká zlá sudička způsobila, že cokoli vláda udělá, je naprosto špatně, a je tedy třeba ji za to strhat v parlamentě a poté v médiích. Tudíž špatně bude i to, s čím přijde, pravděpodobně po půlnoci v noci ze středy na čtvrtek. Už je jasné, že špatně je pandemický zákon, který dala dohromady spolu s opozicí. Senát jí ho hodí na hlavu. Vláda asi bude chtít prodloužení nouzového stavu. To by musel posvětit parlament, jinak by tvrdě zasáhla třetí komora parlamentu, tedy Ústavní soud. Že by jí na to poslanecká sněmovna přistoupila po dosavadním tristním výkonu, je krajně nepravděpodobné.

To jsou dvě zřejmosti. Plyne z nich zřejmost třetí – vláda nemá důvěru opozice, nemá důvěru značné části občanů. Jediné důstojné řešení je v jejím odstoupení a nahrazení vládou jinou, ve které by opozice musela být zastoupena v klíčově důležitých funkcích.

To je závěr logické úvahy pozdě ve středu večer. Ve čtvrtek dopoledne budeme… více informovaní, to jistě. Moudřejší asi ne a klidnější určitě ne.

Dodatek z rána
Čekali jsme, jaké zásadní opatření přinese noční zasedání. Teď už to víme. Nesmíme na Zanzibar.
Nedělám si srandu. Já ne.