Andrej Babiš navštívil prezidenta Miloše Zemana na zámku v Lánech a odvezl si příslib, že bude jmenován premiérem příští středu ve 14 hodin odpoledne. Bude jmenován bez ohledu na to, zdali členové ČSSD mu v referendum dají 100 % hlasů anebo nahážou hlasovací lístky do kanálu. 

Na sociální demokracii nezáleží, jak se ostatně ukázalo taktéž ve čtvrtek, kdy pokus demokratického stranického bloku vnést Zemanovu propagandistickou služebnost Kremlu ve věci novičoku dopadl fiaskem. Pod taktovkou neviděného dirigenta se odmítla blokační většina poslanců hlasování o programu schůze zúčastnit. Dnes tedy záleží jenom na Zemanovi, Babišovi, komunistech a Okamurovi.

Jestliže toto je strategický cíl demokratických stran, a jako takový byl nejednou formulován, pak je to bingo, trefa do černého. Potíž je v tom, že to zajímá, respektive vzrušuje jen menší část voličů. Dá se čekat, že čas od času bude na Václavském náměstí a na Svoboďáku plno lidí, ale voliči pak půjdou a budou volit Okamury a Zemany. Ze strany pravice je to heroický boj Moravanů u Hvězdy, hlava vztyčená, pěsti zaťaté, jiskrné oko přísně hledí. Je to však pochod od prohry k prohře, začalo to volbami a fiasko s prohlášením sněmovny je nejnovější, želbohu nikoli poslední v řadě. Volič vidí, že se dobrovolně odsunuli od válu, jak se česky pěkně říká. Zaujali nekompromisní postoj, ovšem – aniž by měli variantu.

To je jádro toho neštěstí.

Blamáž s Babčenkem

Babčenkova pseudovražda vyvolala celosvětové haló. Ze všech ohlasů mě během čtvrtka nejvíc zaujalo vystoupení Alexandra Mitrofanova na Plusu. Uznává, že celé to aranžmá je neobvyklé, avšak, jak praví, je určeno jinému kulturnímu okruhu.

Zlatá slova, do mramoru tesat! Babčenkova pseudovražda opravdu náleží do jiného kulturního okruhu a chvalme Hospodina, že v tom kulturním okruhu nejsme, třebaže nás do něj celé generace levicových pokrokářů nakonec vtáhly, a že jsme z něho vypadli, je osudové národní štěstí. Tak do tohoto kulturního okruhu opravdu nepatříme.

Když ale pak následně Alexandr Mitrofanov dovozuje,že ta aféra je Putinova ostuda, pak mě napadá, jestli on sám do toho jiného kulturního okruhu nezabředl.

Viděno z jiného kulturního okruhu je Babčenkova pseudovražda kolosální ostuda, která Ukrajině principiálně uškodila. Ztráta důvěryhodnosti je jako ztráta panenství. Když je pryč, tak sbohem a šáteček. Kteréžto konstatování opravdu, ale opravdu neimplikuje, že Putinův režim není teroristický. Rusko bylo, je a bude říše zla, anebo… říše jiného kulturního okruhu. Kdo si zahrává s namlouváním, ten je padouch. Nebo Miloš Zeman.