Zprávy z Bruselu znamenají obrovskou satisfakci pro všechny protivníky Andreje Babiše v politice. Mechanismus se spustil, kohoutek na penězovodu se uzavírá, snad už od srpna je uškrcen a pro firmy Agrofertu nastává obrovský problém.

Samozřejmě nastanou tahanice, protože to není tak, že by z Bruselu šly dotace Kosteleckým párkům. Naše policie není schopna se vyznat v účetnictví hotelu a restaurace Čapí hnízdo, tak aby se někdo orientoval ve spleti sestávající – zveřejněno bylo – dvou set velkých podniků. Nicméně agenda zde bude a není možné, aby sejí Andrej Babiš tak i onak nezabýval.

Ve svém komentáři naznačuje Jiří Pehe Babišovo dilema: buď odejít z politiky, nebo prodat Agrofert. Je to zajímavá dvojvize. Odejít, nebo prodat. Dobrá, a co když jedno nebo druhé?

Pamatujeme na dobu, kdy Miloš Zeman odešel z politiky (po monumentálních prohrách zaviněných svou neschopností kooperace, což je základ kvalifikace skutečného politika) a na Vysočině objímal stromy a v létě se vozil po rybníce v nafukovací pneumatice. V politice nebyl, nicméně se mu podařilo zasadit ochromující rány sociální demokracii, ta z nich krvácí dodnes, a zanechal tedy zhoubnou stopu v našem politickém systému. Představte si, co by dělal Babiš vyštípaný z politiky, se svými finančními zdroji, když jen svým fíglem s údajnými dluhopisy kapsuje nezdaněných sto padesát mega ročně. To je tedy jedna část vize, načrtnutá Jiřím Pehem, Babiš pryč z politiky. Určitě by neseděl v koutě tiše vzlykaje nad svými prohřešky.

No a kdyby v politice zůstal a Agrofert někomu bouchnul? To by teprve nastalo posvícení! Jednak by se mohl přestat ohlížel na mínění nějakého pana Junckera nebo pana Tuska, jednak by se zbavil koule na noze a měl by finanční potenciál, o kterém se nikomu z nás nesní. Vždyť jeden hejtman u nás stojí tolik milionů, kolik se vejde do krabice od vína.

Ne, nebude to tak jednoduché, jak zprvu zdá se býti. Nic nekončí, vše začíná, teď doopravdy, protože se vstoupilo na prvoligové evropské hřiště.