Lidovecký předseda Pavel Bělohrádek se ostře ohradil proti mnichovanskému patolízalství Bohuslava Sobotky. Ten se na návštěvě Rakouska neopomněl přilísat k Rusku a ujistit na dálku Putina, že zvýšení vojenské přítomnosti USA v Evropě není na pořadu dne. Skutečnost je taková, že zvýšení vojenské přítomnosti USA v Evropě nejenže je na pořadu dne, ale je naprostá nutnost, jinak se tu Rusko bude právem cítit jako ve sféře svého zájmu. V čemž ho podporují páté kolony, u nás je to Václav Klaus a politické skupiny v širokém záběru od čistých fašistů po čisté komunisty. Bělobrádek se ozval rázně a včas. Je to zároveň výzva zejména pro Andreje Babiše. Konec konců, obrana je rezort ANO a dalo se čekat, že rázná slova padnou především od něj.

Buď jak buď, Bělobrádkovo vystoupení je pozitivní a co ovšem je zásadně pozitivní a důležité, je zřetelně sílící americká přítomnost v Evropě. Žádný konec dějin nenastal, dějiny jedou v zajetých kolejích a demokratická Evropa je dějinný spojenec Spojených států. Zdá se, že se Obama poučil, respektive že se poučili tvůrci americké politiky. V hodině dvanácté vyklouzli ze syrského dobrodružství. Tím, doufejme, skončila série zahájená v Afghánistánu a pokračující v Iráku a Libyi. Demokracie není franšíza, která se dá exportovat. Ale je to hodnota, která se dá hájit a uhájit, a v tomto ohledu je Evropa prvořadá sféra amerického zájmu.

Obama je nyní ve Varšavě a setkal se tam s ním Zeman. Zemanovo stanovisko je naštěstí jiné než Sobotkovo. Však i jeho reakce na posílení americké přítomnosti v regionu byla odpovědnější než Sobotkova. Zeman podpporuje myšlenku dialogu východní a západní části Ukrajiny. To je rozumný postoj a v tomto směru by měl sílit mezinárodní tlak na nový režim v Kyjevě. Po prezidentských volbách přece jen nabyl na legitimitě a teď je otázka, zdali se vrátí k realitě.