Tak už je to patnáct let, co byl založen či z jiného transformováván Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho předseda, někdejší pražský primátor Igor Němec, po dvou pětiletých rundách odchází. Za deset let působení nevykonal Němec nic dost velkolepého na to, aby to zakrylo vzpomínku na jeho pokus přeměnit za Velké povodně vlaky pražského metra na ponorkovou dopravu. 

Pozornost ovšem vyvolává jeho prohlášení, že bezbřehá transparentnost ničí princip ochrany soukromí. Je to podobná pravda, jako že veškeré zapírání znesnadňuje přiznání.

Cítíme se bezpečněji jako občané dbalí vlastního soukromí díky činnosti instituce, která má jako zkratku palindrom ÚOOÚ?

Mnoho nevíme, co dobrého pro nás úřad vykonal. Pozornost vyvolal případ, kdy úřad stíhal majitele domu, který měl tu odvahu si namontovat kameru, aby zjistil, který vandal mu sprejuje omítku. Fatálním způsobem tím porušil vandalovo soukromí. V takových případech se palindromická instituce dokáže vyšvihnout do sedla. Ovšem státním institucím ležíme všichni na talíři jako mouchy a mohou si s námi dělat, co chtějí.

Úřad teď čeká velká změna, bude mít novou hlavu a zdá se, že to bude hlava dlouhovlasá. Za žhavého kandidáta je pokládána někdejší ústavní soudkyně Ivana Janů. Je to politička a právnička s bohatou profesní zkušeností, včetně působení v Mezinárodním tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Naposledy na sebe sympaticky upozornila, když se ostře vymezila ve věci zkoumání ústavní oprávněnosti Klausovy skandální amnestie. Lze se tedy nadíti, že se ÚOOÚ, pokud bude pod jejím vedením, spíše zasadí o ochranu občana vůči státu, než aby se vozil po soukromnících a pod záminkou ochrany soukromí jim ztrpčoval život.