Není to tak dávno, kdy jsem si pochvaloval, že tvář současné vlády nehyzdí žádný skandál. A je to tady. Místopředseda vlády Babiš se zastal místopředsedkyně svého politického podniku ANO: veřejně bagatelizoval fakt, že paní Radmila Kleslová dostává peníze za informace z vlády. Na skandál upozornil odstraněný náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Proti tomuto angažmá se už ohradila ODS a poukázala na to, že jde o střet zájmů a že si Kleslová má vybrat mezi politikou a byznysem. Jenž to je bezzubé ohodnocení celé věci. Pokud se první informace potvrdí, a zatím jejich jádro nikdo nevyvrací, pak Kleslová pokračuje ve své předpřevratové činnosti. Tehdy fízlovala pro StB, teď za prachy informuje o vládní strategii.

Počínání vlády má být věcí veřejnou a každý občan má právo vědět, co vláda tropí. Ovšem nikdo soudný nebude nikomu platit milion a čtvrt ročně za to, co má a může vědět každý občan. Firma platí jen za takové informace, které jí přispějí k zisku.

Na velké rozčilení je dost času, ale už kontrakt za sto litrů měsíčně ze strany soukromé firmy pro místopředsedkyni vládní partaje je přinejmenším skandál středního kalibru. Andrej Babiš ho bagatelizuje, to je skandál většího kalibru.

Zřejmě je už natolik v politickém akváriu mimo dosah reality, že si neuvědomuje, co se to tu z bláta vynořilo.

Ještě k té reakci ze strany ODS, ta je věru komická. Vybrat si mezi politikou a byznysem, to je správný imperativ. Ale tady nejde o byznys. Tady jde o soustavnou indiskreci a vynášení státně důležitých informací za účelem prospěchu jedné firmy. Byznys je kupříkladu nákup a prodej. Tohle naznačuje na vynášení státních důvěrností.