Poslední letošní Psí vycházka proběhla v sobotu 28. listopadu dopoledne. Navzdory předpovědi bylo krásné slunné počasí, byť poněkud chladno. Dostavili se i tři psové.

Zasche - detail

Stöhr

Začali jsme u modernistické tzv. Modré vily arch. Josefa Zascheho, již v letech 1904-5 postavil svému příteli sochaři Karlu Wilfertovi v nejzazší partii Holešovic-Buben v ulici Na Špejcharu. Na jednoduchém průčelí jsou hezké secesní keramické sluneční hodiny od Richarda Teschnera. Sousední dům z roku 1902 na rohu Badeniho ulice projektoval arch. Miroslav Stöhr. Patřil majiteli továrny na šamot Neuhauserovi a ten ji v roce 1907 nechal obložit keramickými obkládačkami.

ulice Na Valech

Pak jsme tedy vstoupili do již hradčanské ulice Na Valech, která má před domy dokonce předzahrádky a jednu její stranu tvoří parčík Charlotty Masarykové, a obešli pouhé čtyři bloky, které tu stojí. Z této strany byly zastavěny v letech 1912-19. První blok navrhl původně Alois Dryák, ale trochu se podivil, když po návratu z války zjistil, že dle jeho návrhu postavili jen čtyři domy (zdobí je plastiky Josefa Drahoňovského). Další přidal architekt Václav Klatovský a ten nárožní (dnes je v něm hezká kavárna) pak stavitel František Schlaffer. Nahlédli jsme i do ulice K Brusce, kde se hezký secesní činžák od Václava Vacka a vedle něj Gočárův dům pro zaměstnance Anglobanky z počátku dvacátých let (K Brusce 6).

Schlaffer

Klatovský a Dryák

Dále v ulici Na Valech následují dva bloky zastavěné domy pro úředníky v jednotném stylu moderny. Navrhl je přednosta Stavebního úřadu František Velich. Škoda, že nemají stejné barevné řešení jako po svém vzniku. Majitelé jednotlivých domů sice dodržují kombinaci zelená – béžová, ale je to asi deset různých zelených a béžových.

Šupich

Další blok mezi ulicemi Tychonova a Pod Valy je zastavěn dvěma nárožními domy Wagnerova žáka Prokopa Šupicha, mezi nimi je hezký dům již z první republiky od Václava Velvarského. Pak ještě následuje samostatně stojící budova Národního archívu od arch. Josefa Weingärtnera z počátku třicátých let.

Zpět jsme šli ulicí Milady Horákové, z této strany byly bloky uzavřeny až mezi válkami nebo i později. V této frontě vyniká funkcionalistický dům Hilara Pacanovského z konce 30. let s krásným vstupem a keramickou fasádou (ul. MH 107). Na rohu Milady Horákové a Badeniho je pak další funkcionalistický činžák od Janákova žáka Jaroslava Vančury, na něj v Badeniho navazuje hezký modernistický dům z roku 1913 od Vladislava Martínka, v němž bydlela první česká architektka Milada Petříková-Pavlíková.

Na závěr zvu na dnešní přednášku v břevnovském Kaštanu. Začátek je v 18:30 a tématem jsou pražské pomníky.

Obrázky autor