Známá stavba, která dominuje Praze od roku 1914, je dnes rezidencí předsednictva vlády a v minulosti v ní bydleli někteří ministerští předsedové. Na baště Maří Magdalény, která stojí na hraně Letné, si ji v letech 1911-14 nechal postavit známý politik, rusofil a Masarykův konkurent Karel Kramář (1860-1937). Původně se zde - na hradčanských baštách – počítalo se zástavbou ve stylu anglických řadových domků a vilek, jako je tomu na sousedních bastionech sv. Tomáše, Ludmily a Jiří, ale Kramář skoupil všechny parcely (kdysi jsme po baštách šli při Psí vycházce a nedávno jsme se pohybovali nedaleko odtud – viz zde). O projekt nejdříve požádal slavného profesora Jana Kotěru, který už mu dříve navrhl letní dům Barbo na Krymu (zda byl ovšem dle Kotěrova návrhu postaven, je otázka – o konečné podobě stavby se vedly debaty, do nichž výrazně zasahovala Kramářova ruská manželka Naděžda).

Nakonec byl ale návrh svěřen proslulému vídeňskému architektu Friedrichu Ohmannovi (1858-1927; narozen ve Lvově, studia na AVU ve Vídni), který působil v 90. letech XIX. století v Praze jako profesor Umprum (nahradil ho pak právě Kotěra) a byl známým obdivovatelem a propagátorem českého baroka. V době projektu a stavby Kramářovy vily však již byl usazen ve Vídni, kde se stal profesorem na Akademii a především architektem Hofburgu.

Není proto divu, že výraz domu je neobarokní, byť se secesními detaily. V interiérech je pak na přání paní domu řada prvků v ruském lidovém stylu. Autory výzdoby však byli Češi – profesoři Umprum Celda Klouček a Jan Beneš, Karel Štipl a další. Kolem domu se rozprostírá krásná zahrada a je tu dokonce i tenisový kurt. Nyní je mimořádná příležitost si stavbu prohlédnout a nahlédnout i do bývalého kulečníkového salonku, kde je nainstalována výstava předmětů z pozůstalosti Kramářových, včetně krásných šperků. K výstavě vyšel i katalog (autorky: J. Čechurová, D. Stehlíková, M. Vandrovcová). Z bastionu je pak jedinečná vyhlídka na panorama Prahy i s neobvyklým pohledem na areál Pražského hradu z východní strany.

Shodou okolností jsem nedávno viděl i další rezidenci Kramářových, kterou si ve 20. letech nechali vybudovat na hranicích Krkonoš a Jizerských hor. Je ve Vysokém nad Jizerou, kde se KK narodil.. Obrovská vila s motivy ruské pravoslavné architektury ovšem moc povedená není. Majitelé svěřili návrh ruskému emigrantu Vladimiru Alexandroviči Brandtovi, který také projektoval pravoslavné kostely (Praha-Olšany, Karlovy Vary a snad i Liberec a Olomouc). Dům je ve špatném stavu po různých adaptacích a je v něm dnes hotel.

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998