Minule jsem tu referoval o Psí vycházce na Strahov a Hřebenky. Poté mi účastnice vycházky, paní Pavla Vrbová, poslala krásné staré černobílé fotografie, pořízené ve 30. letech Ing. Jaroslavem Krupkou, negativy jsou z archivu 1. ČKFA (První český klub fotografů amatérů, zal. 1889), které dokumentují stavbu nového sletového stadionu. S jejím souhlasem tyto fotky přikládám.

Jak známo, po přestěhování z Letenské pláně na Strahov byl ve 20. letech nejprve postaven dřevěný sletový stadion dle projektu známého architekta a Ohmannova žáka z Umprum Aloise Dryáka (secesní Langhnans, hotel Garni /Meran/, artdecová Tabáková režie, vily na Ořechovce, Policejní ředitelství na Perštýně ad.). Ten byl o něco později – v letech 1932-38 - nahrazen stadionem železobetonovým s cihelným dekorem od architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa, absolventů pražské techniky (viz naše fotky). Ti také projektovali sousední tréninkový stadion a krytou sportovní halu pro Státní tělovýchovný ústav, čp. 1230/XVIII (ta existuje dodnes) s na tu dobu nezvyklou parabolickou střechou. Mimochodem, ten menší atletický (a fotbalový) stadion Evžena Rošického byl pak v letech 1975-8 přestavěn (arch. P. Kutnar a S. Zeman) pro ME v atletice, konané v roce 1978.

Sletový stadion byl vskutku moc pěkný, zejména dvě protilehlé štíhlé věže připomínaly meziválečnou holandskou architekturu nebo taky olympijský stadion v Helsinkách ze 30. let (na němž se však olympijsky závodilo až v roce 1952).

K dalším úpravám pak došlo v 50. letech, kdy byly pro spartakiády přestavěny některé tribuny, aby se zvětšila kapacita, možná šlo i o propagandu – vytvořit kapacitně i rozměrově největší arénu na světě. Architektonicky však toto dílo mně neznámých projektantů nebylo nic moc. Dnes je také v nejhorším stavu. Následovala další přestavba – tentokrát východní partie, kde novou betonovou tribunu v 70. letech projektoval prof. Zdeněk Kuna (Strojimport, Motokov). Vtipně tu do prostoru pod ní zasunul bazén a tělocvičnu.

Po skončení spartakiád ztratil stadion náplň. Písková plocha pak byla využívána k rekreačnímu sportu a ke koncertům (zejména nezapomenutelní Rolling Stones v roce 1990). Nyní ji má pronajatu Sparta na trénink fotbalu. To je ale funkce, která může být spíš někde na okraji města, a tak se hledá jiná náplň, včetně bizarního nápadu vykopat uprostřed trychtýř, až se dostaneme na rozměr fotbalového hřiště. Otázka je, kde pak vzít ty statisíce diváků…

Mezitím památkáři – dle mého názoru nesmyslně – zapsali celý areál do svého seznamu a tím tam stavbu zafixovali navěky. Aspoň nám bude připomínat naše velikášství. Zbourat „největší sochu Stalina na světě“ nedalo takovou práci, takže tato připomínka je už passé. Rozumné by samozřejmě bylo stadion zlikvidovat, ponechat jen fragment nejcennější části s věžemi a postavit na tomto krásném místě něco smysluplnějšího – není ani tak těžké vymyslet, co by to mělo být: bydlení, studentské koleje, rekreační zařízení, park. To mohla vyřešit nedávná urbanistická soutěž, ta ale jasné noty projektantům nedala, a tak se sem často cpala olympijská sportoviště…

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998