CERNAN Eugene Andrew (1934-2017) Americký kosmonaut Cernan navštívil vesmír poprvé na palubě Gemini 9 v roce 1966. O tři roky později byl členem posádky lodě Apollo 10, s kterou jedenatřicetkrát obletěli Měsíc. A konečně ve dnech 7.-19. prosince 1972 pracoval, Eugene Cernan, velitel výpravy Apollo 17, jako jedenáctý člověk na Měsíci, spolu s geologem Harrisonem Schmittem, který byl označen jako dvanáctý člověk na Měsíci. Tím byl zároveň program Apollo ukončen. Málokoho ve světě při těchto příležitostech napadlo, kde je Vysoká nad Kysucou. Ale přece.

Dědeček Cernanův, Štefan Černan se narodil ve Vysoké nad Kysucou. Měl drobné hospodářství a také vodní pilu, na kterou dovážel dřevo z nedalekých Starých Hamer, dnes obec Bílá. Když však v Makově otevřeli pilu na parní pohon, nemohl konkurovat. V roce 1900 se rozhodl odejít do Ameriky. Usadil se jako většina Čechů a Slováků v té době v Chicagu a o tři roky později za ním přijíždí jeho snoubenka Anna. Jeden z jejich synů si později vzal za ženu dívku, jejíž rodiče emigrovali do USA z Borovan v jižních Čechách. A v této rodině se později narodil Eugen Cernan. Po meči Slovák, po přeslici Čech. Proto měl také při svých dvou posledních kosmických výpravách mezi svými osobními věcmi československou vlajku. Naivně se tehdy domníval, že o ni bude v Československu zájem. Nebyl a jeho první dvě návštěvy v Československu (1974) a v Česku (1994) byly více než ostudné, zejména ta první. Proč? Námořní kapitán Eugene Cernan, odejel na podzim 1974 do Moskvy, aby dohodl se sovětskými partnery podrobnosti o nadcházejícím spojení lodí Apollo a Sojuz ve vesmíru. Současně požádal státní department (ministerstvo zahraničí), aby mu vyřídilo turistické vízum do Československa. Pro Československo byla tehdy návštěva amerického kosmonauta nežádoucí, vízum nedostal. Přestože by přijížděl z Moskvy, kde byl o tiskovou konferenci s ním veliký zájem i u sovětských novinářů.

Američanům se ho však podařilo „propašovat“ na v té době probíhající mezinárodní veletrh Incheba v Bratislavě na novinářskou akreditaci. Autem přijel z Vídně do Bratislavy a pod touto rouškou navštívil i dědovu rodnou obec a nakonec i Prahu. V rodné obci byl vřele přijat, jakkoli vyšší oficiální místa odmítala mít s jeho návštěvou cokoli společného. Byli jsme tehdy papežštější než panež.

V Praze se pak čestně zachoval pouze ředitel Astronomického ústavu ČSAV Luboš Perek. Amerického astronauta 3. října 1974 vřele přijal a převzal od něj i československou vlajku, která byla na Měsíci. Umístil ji na místě nejčestnějším – v kopuli dvoumetrového dalekohledu na observatoři v Ondřejově. Ale po odchodu Luboše Perka nový ředitel nařídil, aby byla vlajka sejmuta a umístěna do skladu! Na své místo se vrátila až po roce 1989.

Lepší to nebylo ani při Cernanově druhé návštěvě v roce 1994. Na Slovensku (již samostatném) astronauta přijali všichni nejvyšší představitelé Slovenské republiky. V Praze tak učinil pouze pražský primátor. Nic to ovšem nezměnilo na Cernanově jednoznačném mínění, že je Američan a Čecho-Slovák.

A ještě jedna zajímavost doprovázející naše společné cesty na Měsíc. Expedice Apollo 17 přistála na Měsíci v lunárním údolí Taurus-Littrow. Hornatou oblast na přivrácené straně Měsíce severně od Zálivu lásky (Sinus Amoris) nazvanou Monte Taurus pojmenoval gdaňský astronom, zakladatel lunární fotografie a gdaňský pivovarník Jahannes Hevelius (1611-1687) podle pohoří Taurus v tehdejší Osmanské říši (dnes Turecko). A hlavní kráter pohoří Taurus se jmenuje Littrow. U něj přistáli Cernan a Schmitt, neboť zde očekávali nahromadění nejrůznějších původních lunárních hornin. A nezklamali se.

Rod astronoma Josefa Johanna Littrowa pochází z pobaltského Livonska, odkud se v 17. století jeho příslušníci přestěhovali do Horšovského Týna. Mladý Littrow zde chodil do obecní školy, filozofická studia absolvoval v Praze, první profesuru nastoupil v Krakově a v Kazani pak přednášel astronomii. Na paměť astronoma Littrowa, který se narodil v Čechách, byl pojmenován kráter na Měsíci, u kterého přistál americký astronaut, jehož dědeček byl Slovák z Vysoké nad Kysucou a babička Češka z Borovan v okrese Písek. Kterážto obec se nachází asi 140 kilometrů od Horšovského Týna. Není to úžasné?