Jak prohrát „vyhrané volby“ předvedli vládní konzervativci. Parlamentní volby ve Velké Británii skončily pro konzervativce obrovskou blamáží. Místo posílení svého postavení v Dolní komoře přišli konzervativci o většinu.

V době, kdy se Theresa Mayová obrátila na Dolní komoru britského parlamentu a požádala o vypsání předčasných voleb na 8. 6. 2017, všechny relevantní průzkumy veřejného mínění předvídaly obrovský náskok britských konzervativců nad labouristy. Přesto předčasné volby Labour Party většinově podpořila.

Volební kampaň probíhala více méně v poklidu až do chvíle, kdy konzervativci oznámili záměr zredukovat některé sociální programy. Tento plán se stal terčem kritiky opozičních labouristů, kteří naopak oznámili další růst sociálních výdajů. Podle analytiků britské politiky stačilo, pokud by konzervativci tvrdě útočili na program labouristů jako na rozhazovačný. Záměr škrtat mohli ze svého programu s klidem vypustit a nic by se zřejmě nedělo. Takto se dostala britská premiérka pod tlak a musela složitě vysvětlovat, jak to vlastně s tím škrtáním myslí. Náhle byli labouristé zase ve hře a stáhli náskok konzervativců jen na deset procent.

Ale to, bohužel pro konzervativce, nebylo zdaleka všechno. Přišel první teroristický útok na publikum koncertu jisté velmi populární americké zpěvačky a bilance byla krutá. Teror si vyžádal přes dvacet lidských životů, v tom i několik obětí z řad dětí a mládeže. Volební kampaň byla na několik dnů přerušena. Britská premiérka o tomto teroristickém útoku hovořila nepříliš šťastně jako o incidentu. Vůdce labouristů Jeremy Corbyn se vytasil s tvrzením, že s „terorismem se musí bojovat“, a náhle mu průzkumy preferencí předvídaly téměř stejné procento preferencí jako Mayové.

Vládní předvolební politiku pak úplně vykolejil další teror v Londýně, při němž auto opět vjelo mezi lidi a zabíjelo. Z auta pak vyběhli teroristé, kteří rozsévali zkázu noži, jimiž útočili na další desítky osob. Výsledkem byly další zmařené životy a radikální změna předvolební atmosféry. Náhle se podle komentátorů britské politiky nemluvilo o ničem jiném než o terorismu. Labouristé vytáhli starý „osvědčený program“ zvýšení podpory na sociální integraci tak, aby mezi přistěhovalci „klesla ochota k radikalizaci“. Tento „program“ má v sobě všechny levicové ideje kupování si loajality za peníze daňových poplatníků. Labour Party pak upozornila i na to, že Theresa Mayová jako ministryně vnitra zrušila bezmála dvacet tisíc míst u policie. Mayová se bránila, že není důležitý počet, ale kvalita, jenže to, zdá se, na britské voliče nijak nezapůsobilo.

Konečně Mayová několikrát během kampaně prohlásila, že pokud ztratí více než šest křesel, nechá o brexitu vyjednávat s EU vůdce Labour Party Jeremy Corbyna. Nakonec těch křesel ztratila přes deset, a přesto si vyžádala od královny souhlas k sestavení nové vlády. V konzervativní straně to přitom během sčítání hlasů vřelo jak v papiňáku a Mayová si musela vyslechnout i ze své vlastní strany návrhy, aby se britským premiérem stal někdo jiný než ona. Mayová tyto názory razantně utnula a prohlásila, že sestaví svůj nový kabinet s podporou severoirských unionistů. S nimi bude mít v Dolní komoře těsnou nadpoloviční většinu. Vůdce unionistů již prohlásil, že účet za podporu vlády toryů bude mastný. Britská média si přisazují a píší o Mayové jako o arogantní osobě.

Velké ztráty utrpěli skotští nacionalisté. Kritika šéfky nacionalistů Nicoly Sturgeonové na adresu Mayové za volební debakl je tudíž poměrně pikantní. Jistým pozitivem pro celistvost Británie se propad skotských nacionalistů jeví zejména proto, že Sturgeonová bude váhat, zda tlačit na uspořádání dalšího referenda ve Skotsku o nezávislosti co nejdříve.

Britské volby roku 2017 tak zřejmě vstoupí do historie jako první volby v EU, jejichž výsledek výrazně ovlivnily teroristické útoky několik dní před volbami. Pokud se teroristé z tohoto výsledku „poučí“, lze očekávat další podobné útoky i v dalších zemích před volbami. Nejbližší klíčové volby jsou ve Spolkové republice Německo na podzim letošního roku. Obávám se, že ani takový stát jako Německo s dobře fungující státní správou včetně policie nečeká v boji s amorfním teroristickým nepřítelem snadná role. Do hlavy se zatím ani policie potencionálním teroristům nedostane, a tak lze jen pokračovat v monitoringu a spoléhat na náhodu.