Hnutí Tálibán vyhlásilo vznik nového státního útvaru, Islámského emirátu Afghánistán.

Toto hnutí se utvořilo v důsledku sovětské invaze do Afghánistánu, ke které došlo v prosinci roku 1979. Sovětská armáda se dostala do země „na pozvání“ tamní komunistické strany, které se nedařily rozsáhlé reformy. Reakcí byl odpor místních obyvatel. Sovětská vojska v oblasti zůstala deset let, armádu stáhnul až Michail Gorbačov.

Po konfliktech část obyvatel prchla do Pákistánu, kde se s podporou místní tajné služby začal formovat Tálibán. Radikální skupina se v polovině 90. let vrátila do vlasti. V chaosem zmítané zemi propukly boje o moc a hnutí nakonec postupně začalo získávat nadvládu.

Skutečná válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, byla odpovědí USA, Velké Británie a dalších států včetně České republiky na teroristické útoky z 11. září v USA. Cílem invaze bylo mimo jiné dopadení velitele Al-Káidy Usámy bin Ládina, svržení Tálibánu a nastolení stability v celém regionu. Svrhnout tamější režim se vojenským jednotkám skutečně povedlo, ale nastolení stability nikoliv. Válka se protáhla na dvacet let a vliv Tálibánu sílil úměrně s počtem stahování severoamerických a evropských vojáků.

Tentokrát, po úplném odchodu vojsk NATO, se hnutí dostalo k moci bez většího odporu. Proč samostatná afghánská armáda proti Tálibánu nebojovala, přestože měla převahu a byla dobře vycvičena? Hlavním důvodem je pravděpodobně obrovská korupce, která procházela afghánskou armádou, a s tím spojený klientelismus. Důstojníci byli prý často dosazováni do lépe placených pozic na základě známostí nebo kmenových vazeb, ale nejenom... Rychlý postup Tálibánu je překvapující. Úvaha, že to klidně mohlo být celé i předem domluvené, je jistě na místě. Tálibán dovolil lidem odejít, města získával bez boje. Zřejmě máme co do činění už s trochu jiným hnutím, které řeší údajně i mezinárodní vztahy. Faktem je, že optimismus v tomto případě zatím jistě na místě není. Jsou vybaveni velmi radikální verzí islamistické ideologie.

A co se týče čistě Česka - v Afghánistánu se nikdy nebojovalo o Prahu, jak nám tvrdili různí pomatení politici... Země Západu se nacpaly někam, kde tomu nerozumějí, a to je výsledek. Mnoho obyčejných Afghánců, především z venkova, s hnutím Táliban sympatizuje a o demokracii západního typu ani nestojí, což se jistě týká nejenom samotného Afghánistánu. To by si asi měli uvědomit při dalších „expanzích“.nejenom západní odpovědní politici

Sečteno, podtrženo - jedná se o nevyhnutelný debakl nejenom USA. To, že vojska NATO z Afghánistanu odešla, je jedna věc, ale způsob, jakým to bylo uděláno, je alarmující a uráží ty, kteří tam bojovali. Za dvacet let zahynulo zhruba 240 000 civilistů, celá akce stála cca bilion dolarů... Amerika přišla v Afghánistánu o zhruba 2,5 tisíce vojáků, Velká Británie o téměř 500 a ostatní země o více než 700. Válka si vyžádala životy i českých vojáků – v konfliktu jich zemřelo 14. Na druhé straně přišlo o život více než 51 tisíc členů Tálibánu a dalších bojovníků. Zabity byly ale také čtyři tisíce Afghánců, kteří spojeneckým vojskům pomáhali, a 66 tisíc obětí hlásí přímo afghánská armáda a policie. Mezi zemřelými je také 444 pracovníků humanitárních organizací a 72 novinářů. Svou daň si válka vybrala i mezi civilisty. Jen od roku 2009 eviduje Asistenční mise OSN v Afghánistánu přes 40 tisíc obětí, agentura AP uvádí dokonce 47 245 mrtvých civilistů. Necelá třetina z tohoto čísla jsou podle OSN děti, dalších 13 procent pak ženy... Celkem se odhaduje, že v období 2001–2019 zaplatily Spojené státy za konflikt zhruba 822 miliard dolarů. Podle jiných mohly výdaje spojených států dosáhnout okolo 978 miliard dolarů, některé odhady jsou i mnohem vyšší.

Za co bylo položeno tolik životů a utraceno tolik peněz? Nejenom politologové se budou jistě předhánět v úvahách na toto téma. V této souvislosti mě napadá - stále pokračující konflikt na východě Ukrajiny si od roku 2014, tedy za necelých osm let, vyžádal více než 13 000 životů, převážně mladých Ukrajinců. Za co?