Republikánská černoška bude viceguvernérkou! Být demokratkou, byla by jí plná Česká televize

Pro ženy stále existuje nespočet příležitostí stát se první ženou na určitých pozicích. Winsome Earle Sears to udělala několikrát v životě.

Narodila se 11. března 1964 v hlavním městě Jamajky Kingston a do Spojených států ji přivedl její otec v šesti letech. Její otec emigroval do Spojených států, aby začal nový život pro sebe a svou rodinu. Podle jeho dcery přišel s pouhým 1,75 dolaru a říká, že vzal každou práci, kterou našel a přitom pokračoval ve vzdělávání.

Winsome Sears vyrostla v Bronxu v New Yorku. Jako mladá sloužila jako elektrikářka u námořní pěchoty Spojených států, i když ještě nebyla občankou. Vysvětluje:

„Když jsem přišla k námořní pěchotě, byla jsem stále Jamajčankou. Ale tato země pro mě udělala tolik, že jsem byla připravena za nni zemřít.“

Po promoci provozovala Sears útulek pro bezdomovce a útulek pro ženy. Svou politickou kariéru začala v listopadu 2001, kdy se ucházela o křeslo 90. okresu ve Sněmovně reprezentantů Virginie. Tím odstartovala kariéru, ve které byla často první.

Stala se první ženskou veteránkou a prvním naturalizovaným delegátem, který sloužil ve Sněmovně reprezentantů. Stala se viceprezidentkou Virginia Education Committee a byla jmenována prezidentkou oddělení pro záležitosti veteránů a oddělení statistiky Spojených států. Sears byl také předsedkyní Black Americans pro znovuzvolení prezidenta Donalda Trumpa.

2. listopadu 2021 se Winsome Searsová stala první černoškou, která byla zvolena guvernérkou Virginie. Ve svém vítězném projevu o volební noci řekla: „Poprvé v životě mi chybí slova. To, co zde vidíte, je americký sen.“

Winsome Sears se několikrát zapsala do historie

Nikdy to však nebylo o ní: „Nestála jsem ve frontě, abych psala historii. Jen jsem to chtěla nechat lepší, než jsem to našla. A díky vaší pomoci to dokážeme.“

Winsome Sears

Ve své vítězné řeči zdůraznila: „Říkám vám, tohle je americký sen.“ Dodala: „Pokud jste si toho nevšimli, jsem černá a celý život jsem byla černá, ale o to tady nejde.“

K současné politické situaci v USA vysvětluje: „Někteří nás chtějí rozdělit, ale to nemůžeme dovolit.“

I když je Winsome Sears jasné, že existuje rasismus, je jí také jasné, že žádná země nemá tolik možností pro lidi všech barev pleti jako Spojené státy americké: „Nezvolili jsme jen jednou, ale dvakrát jsme zvolili černošského prezidenta. A tady jsem toho živým důkazem.“

Winsome Sears je horlivým obhájcem druhého dodatku Spojených států. Je tak zastáncem práva vlastnit zbraně. V dubnu 2021 zveřejnila na Twitteru několik fotografií, na kterých je hrdá a silná se zbraní.

Na otázku, proč tak vehementně hájí právo na držení zbraní, odpověděla:

„Tady je ta věc. Harriet Tubmanová nosila zbraň a když to bylo dost dobré pro ni, je to dost dobré pro mě. Ale tady je další věc, kterou většina lidí neví, že zákony o zabavování zbraní byly namířeny nejprve proti černochům. Ale máme právo mít zbraně. Je to naše právo podle druhého dodatku a nevzdáváme se ho.“

Kdo je ta Harriet Tubman, o které se zmiňuje Winsome Sears?

Harriet Tubmanová byla americká bojovnice za svobodu. Narodila se v Marylandu v USA kolem roku 1820 a vyrůstala jako otrokyně. V roce 1849 utekla z otroctví a pod krycím jménem Mojžíš pomohla několika otrokům uprchnout. Během americké občanské války pracovala jako zdravotní sestra, kuchařka a skautka pro severní státy za republikánského prezidenta Abrahama Lincolna.

Tubman používala různé metody k osvobození lidí z otroctví. Používala převleky, aby zůstala neodhalena, a písně, aby poukázala na nebezpečí, včetně „Go Down Moses“ a „Bound For the Promised Land“. Tempem skladeb naznačila, kde číhá nebezpečí a kde ne. Na svých záchranných misích měla vždy s sebou na ochranu malou pistoli. Během občanské války s sebou vždy nosila odstřelovací pušku.

Winsome Sears se v této tradici vidí, a proto druhý dodatek tak vehementně obhajuje. Tam se píše:

„Protože pro bezpečnost svobodného státu je nezbytná dobře uspořádaná domobrana, nesmí být narušeno právo lidí vlastnit a nosit zbraně.“

Druhá ústavní novela je v podstatě radikální formou dělby moci, protože dává každému občanovi možnost se účinně a v případě potřeby i ozbrojenou silou chránit před útoky a tyranií, zejména před útoky ze strany vlády. Druhý dodatek ústavy objasňuje všem politikům USA, že lid je skutečně suverénní. V extrémních případech může lid dokonce čelit jakémukoli pokusu o potlačení a omezení suverenity ozbrojeným odporem. Zejména pro lidi, kteří na základě své vlastní rodinné historie až příliš dobře vědí, jakých zvěrstev je státní vláda schopna, je právo vlastnit zbraně důležitou ochranou proti státní tyranii.

Přeloženo z Tapfer im Nirgendwo