Poznámka: Tuto úvahu jsem napsal ještě před posledním, opovrženíhodným, nečestným pošpiněním prezidenta. Tento poslední incident [prezidentovo vyzrazení tajných informací Rusům; pozn. překladatele] můj názor jen utvrzuje.

Poradce pro národní bezpečnost, generálporučík H. R. McMaster v pondělí reagoval na nejnovější hysterii washingtonského tisku takto:

„Není nic, co by prezident nebral vážněji než bezpečnost amerického lidu. Zpráva, která dnes večer vyšla, tak jak byla publikována, je falešná. Prezident a ministr zahraničí [Lavrov] přezkoumali řadu společných hrozeb pro naše dvě země, včetně hrozeb pro civilní letectví. V žádném případě nebyly diskutovány ani zpravodajské zdroje, ani metody. Prezident neprojednával žádné vojenské operace, které již nebyly veřejně známy. Dva další zúčastnění vysocí představitelé, včetně státního tajemníka, si pamatují totéž a ústně to potvrdili. Jejich zaznamenaný popis by měl převažovat nad anonymními zdroji. Osobně jsem byl v místnosti a nic z toho se tam nedělo.“

To jasně posiluje následující text, který jsem dnes již dříve napsal.

*****************************

Po téměř čtyřech měsících pozorování nekončící nepoctivosti, nepřátelství a opovržení zpravodajských sdělovacích prostředků vůči Trumpově vládě je na čase, abychom si promluvili otevřeně.

Prezident dluží Američanům obranu ústavy Spojených států.

Prezident dluží americkému lidu dobrou práci jako vrchní velitel, který chrání zemi.

Prezident dluží americkému lidu dramaticky silnější ekonomiku, více pracovních míst, lepší platy a početnější příležitosti k investicím, které by lidem pomohly lépe se připravit na důchod, posílit jejich penzijní fondy a zaručit solventnost systému sociálního zabezpečení.

Prezident dluží americkému lidu lepší zdravotní systém s větším přístupem, nižšími náklady a lepšími zdravotními výsledky.

Prezident skutečně dluží americkému lidu mnoho věcí.

Ale naproti tomu prezident nedluží nic washingtonským tiskovým médiím a levicovým pokrytcům, kteří vládnou dnešním novinářům.

Poprvé jsem se toto pravidlo naučil po přečtení přepisu z prezidentské tiskové konference prezidenta Franklina D. Roosevelta v Bílém domě 8. března 1933. Během inauguračního setkání FDR s tiskem nebylo nikomu dovoleno přímo citovat prezidenta; bylo pouze povoleno citovat to, co bylo připraveno jeho kanceláří. Převážná většina rozhovorů byla buď bez pravomoci, nebo úplně mimo záznam. Cílem setkání bylo, aby média pochopila, co se děje, nikoli aby hrála na chytanou nebo vyhrávala vychytralými útoky maskovanými jako otázky. To byla pravidla.

Od aféry Watergate zpravodajská média postupně získávala arogantnější postoj a posouvala se stále více a více doleva. Dnes jsou média nepřátelskými odpůrci konzervativců, zejména Trumpovy vlády.

Jako předseda parlamentu jsem se krušnou cestou vyučil, že se nemohu pravidelně setkávat s reportéry na kameru. Byla to aréna otázek „nachytáme tě“. Reportéři získávali imaginární body za to, že vypichovali hloupé, omezené, často irelevantní věci, aby se mohli dohadovat, namísto toho, aby byla příležitostí k opravdovému veřejnému dialogu. Každodenní rozhovory na kameru se staly krvavým bojištěm, zcela v můj neprospěch. Za několik týdnů jsme byli nuceni přestat.

Instinkt prezidenta Trumpa k radikálnímu přehodnocení jeho vztahu s médii je naprosto správný.

Když se reportéři v každodenních brífincích chovají jako pikadoři a zoufale se snaží potupit a uvést do nesnází Seana Spicera [tiskového mluvčího Bílého domu] spíše než poslouchat a tlumočit, co říká, podkopává to právo naší svobodné společnosti na přesné informace. Denní brífinky jako televizní „reality show“ mohou přitahovat početné publikum, ale neposlouží naší zemi ani prezidentu Trumpovi.

Jistě, zbývá několik seriózních, historicky smýšlejících novinářů, bohužel se stávají spíše vzácností. Místo toho se mnoho washingtonských tiskových médií stalo incestním souborem voyeurů, kteří sledují, soudí a napadají bez znalosti a odpovědnosti. To vytváří nepřátelskou, propagandistickou a zkreslenou verzi zpravodajství.

Návštěva egyptského prezidenta Sísího v Bílém domě minulý měsíc vedla k tomu, že mladá americká žena byla propuštěna z egyptské věznice. Kdyby toho dosáhl Obama, bylo by to vychvalováno tiskem jako hlavní znamení státnictví a soucitu. Protože to však byl prezident Trump, média tuto zprávu většinou zamlčela.

Podobně, když nový vztah mezi prezidentem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem přímo vedl k průlomu obchodu s americkým hovězím masem, zemním plynem a určitými finančními službami a skončil 13leté období, ve kterém Číňané odmítali koupit americké hovězí maso, slyšeli jsme o tom z médií jen velmi málo. Tento průlom by měl přinést do Spojených států miliardy dolarů, ale média se domnívají, že to není dost důležité, aby o tom napsala.

Nedávné navýšení počtu pracovních míst, zvláště ve výrobě, bylo pozoruhodné. Většina washingtonských reportérů samozřejmě považuje zveřejnění těchto čísel za nedůležité. Koneckonců by to znamenalo, že by museli hlásit dobré zprávy, ale v levicových zpravodajských kruzích, ve kterých jsou všichni tak hluboce zakořeněni, pozitivní zprávy související s prezidentem jsou prostě nepřípustné.

Prezidentova nadcházející návštěva Saúdské Arábie, Izraele, Vatikánu, Bruselu a G-7 na Sicílii je pozoruhodné turné pro nového prezidenta, zejména toho, o kterém média tvrdí, že o mezinárodních vztazích nic neví. Washingtonská zpravodajská média chtějí samozřejmě tuto zahraniční cestu trivializovat diskusí o drbech v Bílém domě; a zda tato diplomatická cesta bude mít významný domácí efekt, takový, jak jej sami definují.

Pokud přezkoumáte první čtyři měsíce zpravodajství, které je většinou založeno na nejmenovaných zdrojích, jak je nesmírně negativní, nepřátelské, pomlouvačné a zaměřené na podkopávání a oslabení prezidenta Trumpa a jeho týmu, pak je zřejmé, čím novináři skutečně jsou.

Washingtonská tisková media se pokaždé vydají za špínou. Vždy budou psát o titěrné žabomyší válce v Bílém domě než o historickém úspěchu. Je-li Washington močál, potom jsou média hnůj.

Vyzývám každého, aby analyzoval poslední čtyři měsíce zpravodajství o prezidentu Trumpovi a dospěl k závěru, že je nezaujaté, seriózní nebo zaměřené na důležitá témata.

Odhaduji, že bohužel dospějete ke stejnému závěru jako já. V tomto případě by měl prezident Trump dát na radu Franklina D. Roosevelta a připomenout mediím ve Washingtonu, že pracuje pro americký lid, nikoli pro elitní média.

Newt Gingrich je přispěvatel Fox News. Byl republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Spojených států od roku 1995 do roku 1999. Sledujte ho na Twitteru: @NewtGingrich.

Originál zde; překlad Pavel Steiger