Homosexuál a křesťan, který chce dobýt Bílý dům

O demokratickou nominaci na prezidenta se uchází i starosta stotisícového města South Bend s těžko vyslovitelným jménem Peter Buttigieg. Přestože o něm donedávna v podstatě nikdo neslyšel, po pár měsících patří mezi nejvážnější kandidáty.

Do prvních demokratických primárek, které se už tradičně uskuteční ve státě Iowa, zbývá osm měsíců. A zatím se zdá, že jim bude dominovat Obamův viceprezident Joe Biden, který se po dlouhých měsících váhání konečně rozhodl ucházet o prezidentskou nominaci a okamžitě vyskočil do čela předvolebních průzkumů.

Přes Bidenovu zdánlivou neporazitelnost se ale v příštích měsících může ještě mnoho změnit. Nejenže mezi víc než dvaceti kandidáty dosud neproběhla ani jedna z plánovaných televizních debat, při kterých se bezpochyby všichni pokusí favorita co nejvíce oslabit. Především ale má Biden za sebou dlouhou a ne právě pozitivní historii marných pokusů získat prezidentskou nominaci a už teď je jasné, že mu v cestě budou stát kontroverzní epizody ze skoro půl století trvající politické kariéry.

Pokud by tedy Biden selhal i tentokrát, má smysl se ptát, kdo by mohl převzít jeho místo. A mezi takřka nekonečnou řadou protikandidátů vyčnívá donedávna v podstatě neznámý starosta města South Bend v Indianě Peter Buttigieg [butidžidž].

Antibiden

Buttigieg na první pohled působí jako pravý opak bývalého viceprezidenta. Zatímco Biden je ve svých 76 letech zdaleka nejstarším kandidátem v obou hlavních politických stranách a v případě vítězství by se v době nástupu do úřadu stal i nejstarším prezidentem v historii Spojených států, sedmatřicetiletý „starosta Pete“, jak je Buttigieg obecně přezdívaný kvůli komplikovanému příjmení, by byl naopak tím úplně nejmladším.

Zatímco Joe Biden má za sebou zkušenost na pozici druhého nejvýše postaveného muže v zemi, Buttigieg nikdy nebyl zvolen do významnějšího úřadu než je vedení čtvrtého největšího města ve státě Indiana. A pak je tu ještě jedna věc. Jestliže by volba pro Bidena jako pro poněkud konzervativního bílého muže oblíbeného mezi pracující třídou na Středozápadě představovala návrat ke kořenům Demokratické strany, elitně vzdělaný a sedmi jazyky hovořící intelektuál Buttigieg mnohem víc souzní s její progresivní současností. I proto, že se jako vůbec první prezidentský kandidát netají svou homosexuální orientací.

Na druhý pohled ale oba protivníky přeci jen něco spojuje: oběma je bližší politický styl zdůrazňující pozitivní emoci a hledání společných jmenovatelů napříč rozdělenou americkou společností než striktně ideologické vidění světa, o jaké se opírá třeba Bernie Sanders, nebo představování propracovaných řešení konkrétních problémů, kterým se vyznačuje další prezidentská kandidátka Elizabeth Warrenová.

Konkrétní představy o tom, jak by v případě zvolení vypadala legislativa v klíčových oblastech školství nebo zdravotnictví, vlastně v Bidenově i Buttigiegově kampani hrají podružnou roli. Mnohem důležitější je pro ně symbolická úloha samotného prezidentského úřadu, jehož držitel by měl být pro všechny Američany bez rozdílu jakýmsi morálním kompasem a spojujícím prvkem. Současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi vyčítají úpadek v osobní i politické rovině prokazovaný nepokrytým nepotismem, skandály a agresivním vystupováním na veřejnosti, které negativně ovlivňuje atmosféru ve společnosti.

S tímto jednotícím prvkem se pokouší mířit nejen na demokraty, ale i na Trumpovy voliče, ať už jde o zběhlé příznivce Baracka Obamy, kteří současnému prezidentovi umožnili těsně vyhrát na Bidenově Středozápadě, nebo o evangelikální křesťany v tradičně „rudých“ státech. K těm se pro změnu pokouší promlouvat Buttigieg nejen s odkazem na svůj původ v republikánské Indianě, ale kupodivu i skrze opakovaně zdůrazňovanou křesťanskou víru, což je v případě homosexuálního kandidáta zcela neprobádaná strategie.

„Pokud je být homosexuálem volba, učinil ji někdo mnohem důležitější než já. Byl bych rád, kdyby tomu všichni ti Mikeové Penceové rozuměli: že pokud máte problém s tím, kdo jsem, nemáte problém se mnou, ale s mým Stvořitelem,“ prohlásil kupříkladu Buttigieg v dubnu s narážkou na amerického viceprezidenta pocházejícího rovněž z Indiany, který se stylizuje do role obránce konzervativních křesťanských hodnot.

Výzvy

Na cestě k Buttigiegově demokratické nominaci a natož pak k prezidentství samozřejmě leží řada překážek. Menšinová sexuální orientace přitom ani zdaleka nemusí patřit mezi ty největší – poslední průzkum společnosti Gallup ukázal, že pro homosexuála by nehlasovalo jen 17 procent demokratů a 39 procent republikánů. Mezi převážně evangelikálními voliči vyhraňujícími se vůči potratům a svazkům homosexuálů je to překvapivě nízké číslo. Mimochodem podstatně větší procento Američanů by mělo problém s prezidentem muslimem, ateistou, socialistou nebo starším 70 let, což značí nepříjemnosti pro Bidena i Sanderse.

Důležitější může být politická nezkušenost. Jak rádi upozorňují republikánští kritici, Buttigieg v životě zvítězil pouze ve dvojích volbách, a to právě z těch, jež ho vynesly do pozice starosty v americkém kontextu v podstatě bezvýznamného města se sto tisíci obyvateli. Zato mezi jeho demokratickými soupeři se to vedle jednoho viceprezidenta jen hemží senátory a guvernéry, o „obyčejných“ poslancích nemluvě.

Sám Buttigieg na tuto výzvu odpovídá bonmotem, že má pořád větší zkušenost s vládnutím, než měl před svým zvolením prezident Trump. A dodává: „Mám za sebou delší dobu ve výkonné funkci než viceprezident. A taky delší zkušenost v armádě než kdokoli v prezidentské funkci od dob George Bushe staršího.“ Buttigieg totiž před vstupem do politiky strávil několik let u námořnictva a sloužil mimo jiné v Afghánistánu, což rád dává do kontrastu s Donaldem Trumpem, který se naopak s ohledem na údajné zdravotní problémy vyhnul nasazení ve Vietnamu.

„Starosta Pete“ už nyní přes nezkušenost a už naznačenou nekonkrétnost, jež leží v žaludku stranické levici, dosáhl pozoruhodných výsledků. Celonárodně neznámý politik se během několika měsíců stal mimo jiné díky ochotě vystoupit na pro-republikánské televizi Fox News mediální hvězdou a v průzkumech se stabilně umísťuje v první pětici. Co víc, Buttigieg se stal po Bidenovi a Sandersovi třetím nejsilnějším kandidátem ve státech, kde se uskuteční první primárky: v Iowě, New Hampshire a Nevadě.

Spolu se slušnou finanční základnou si tak s přehledem zajistil účast ve všech nejbližších debatách včetně té třetí, pro niž vedení Demokratické strany výrazně zpřísnilo kritéria. Buttigieg díky tomu přinejmenším získá možnost představit se podstatně širšímu okruhu potenciálních voličů a zároveň se ukáže, jestli obstojí v přímém střetu s ostřílenějšími konkurenty.