22.6.2021 | Svátek má Pavla


USA: Skončila smutná éra Donalda Trumpa!

14.1.2021

Před dvaapadesáti lety, 20. ledna 1969, v jednom z nejvýznamnějších dnů v mém životě, v den, kdy byl zrovna slavnostně uveden do úřadu prezident Nixon, jsem přiletěl se svou čtyřčlennou rodinou na letiště J.F. Kennedyho a začal nový život v mé dávno vysněné zemi, USA. Takže tento měsíc to bude už desátý inaugurační den v mém životě v USA.

Za těchto 52 let došlo v této krásné zemi k mnoha ošklivým událostem, kterých jsem byl už svědkem a na které nelze zapomenout. V květnu 1970 na půdě státní Kentské univerzity v New Yorku bylo při demonstracích proti válce ve Vietnamu postřeleno 13 studentů (4 zabiti). Byl to smutný den. Byl to myslím začátek, kdy jsem poprvé stačil, při těch samozřejmých počátečních starostech, vše lépe vnímat a počal věnovat pozornost tomu, co se kolem děje. Následně jsem měl příležitost mluvit s mnoha, pro mě velmi zajímavými lidmi a stále více jsem poznával a učil se. Bylo to v Jersey City, jen přes řeku Hudson od Manhattanu. Byli to Black Panthers, komunisté, veteráni z Vietnamu, hippies, studenti protestující proti té nešťastné válce a mnoho jiných. Bylo to pro mě velmi zajímavé. Věděli, pro můj zvláštní přízvuk, že jsem přišel z komunistické země a byl jsem tím pro ně zajímavým subjektem a učili jsme se tak jeden od druhého (já tedy určitě!).

Čas plynul a 20. ledna budu svědkem inaugurace už desátého prezidenta v mém žití v USA a patnáctého prezidenta vůbec v mém životě, počínaje Franklinem Rooseveltem a tímto zbrusu novým Joem Bidenem. V těchto patnácti státnících byli dobří prezidenti a někteří ne příliš dobří. Někteří se někomu líbili a jiní naopak. Takový je život. Ale ten 45. prezident, který právě končí, byl tím nejhorším a pro USA tím nejnešťastnějším v historii. Byl ostudou této krásné a zajímavé země a způsobil nenapravitelné škody jak ve vztazích mezinárodních, tak ale i ve vztazích mezi americkými občany. Tu historickou Republikánskou stranu, GOP (Grand Old Party), stranu Abrahama Lincolna, zostudil, rozbil a způsobil nárůst extrémistů, jak tomu nikdy v historii nebylo. Co pro mě bylo, a je, velmi důležitým faktem, že všichni tito prezidenti byli zvoleni lidmi dobrovolně a svobodně, ve svobodných volbách a já jsem se to naučil respektovat od začátku, protože v době, kdy jsem žil v komunistickém režimu, jsem nepoznal žádné svobodné volby (to, čemu se tak říkalo, prakticky nebyly žádné volby, ty byly fraškou), nikým nezvolená vládnoucí komunistická strana jmenovala prezidenta a vládu a lidé k tomu neměli možnost se vyjádřit.

V těch zajímavých 52 letech života v těchto skvělých USA byly chvíle, které se mi nelíbily. Všechny ty demonstrace, všechny druhy politických událostí - bylo jich mnoho. Ale bral jsem to vždy jako součást normálního politického vývoje a života v demokratické společnosti. Ale co se stalo tento měsíc, ve středu 6. ledna, nikdy bych si nemyslel, že by se to mohlo stát tady, v nejdemokratičtější zemi na světě. Bude to zaznamenáno jako nejhanebnější, nejtemnější den v historii. Když jsem to sledoval v televizi, nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Bylo to největší zklamání v mém životě. Mimo mnoha jiného mě šokoval nápis na tričkách některých výtržníků! 6MWNE! Nevěděl jsem, co to znamená, ale reportér to vysvětlil, znamená to: SIX MILION WAS NOT ENOUGH (ŠEST MILIONŮ NEBYLO DOSTI)! V těchto šesti milionech je 32 mých příbuzných, včetně mé 80leté babičky a bylo to velmi blízko a mohl jsem tak skončit také! 

Sledovat to neuvěřitelné ničení, plundrování a násilí v prostorách historické vládní budovy bylo jako hrůzostrašný sen. A to vše na popud prezidenta, který se nedokázal smířit s porážkou v řádných, svobodných volbách. Vše naplánováno přesně v době, kdy se provádělo konečné odhlasování výsledků ve všech padesáti státech. Hlasování muselo být přerušeno a kongresmani i vicepresident Mike Pence, který vše řídil, se museli poschovávat a zabarikádovat ve svých kancelářích. Teroristi křičeli: „Pověsit Mika Pence – Hang Mike Pence….“ Velitel stráže žádal o posilu národní gardu, ale to musel schválit prezident a ten dvě hodiny otálel, než vydal příkaz. Teprve tato ochranná složka situaci po několika hodinách zvládla. Strašné, co se stalo!

Tak tedy budeme mít nového prezidenta. Mně, emigrantovi z Československa, byl Joe Biden velmi sympatický už v dubnu 1998, kdy předsedal v senátu jako proponent schválení ratifikace smlouvy NATO o přijetí Maďarska, Polska a Československa. Velmi rušná debata, kterou jsem tehdy s napětím sledoval v televizi, trvala několik dnů. Obdivoval jsem Bidenovu výřečnost a skvělou schopnost přesvědčivými argumenty usměrňovat celou řadu oponentů, hlavně z řad republikánů. Nakonec hlasování dopadlo v náš prospěch, hlavně díky Joeu Bidenovi, v poměru 80 pro a 19 proti (10 republikánů a 9 demokratů).

Později získal velkou oblibu jako vicepresident v Bílém domě Baracka Obamy. A tak v letošních prezidentských volbách rozhodně nevystupoval jako nováček. Získal o 8 milionů hlasů více než jeho protikandidát Trump.

Bylo velkým překvapením, když tehdy z osmnácti uchazečů, většinou schopných, inteligentních politiků, Republikánská strana vybrala tuto primitivní kreaturu. A když před čtyřmi roky byl potom zvolen do této funkce, i když o 4 miliony méně hlasů než jeho protikandidátka, bylo mnoha lidem jasné, že tento hulvát, lhář a ignorant byl velmi špatnou volbou pro dobré jméno Spojených států. To se postupně, a velmi brzy, začalo projevovat jak vnitrostátně, tak hlavně ve vztazích mezinárodních. Tento bezcharakterní, narcistický, neurvalý demagog, rozsévač tisíců lží a výmyslů připomínal Goebbelse, který se proslavil rčením „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou“, a další postavu smutné historie minulého století, neslavného fašistu Benita Mussoliniho.

To, co se stalo 6. ledna t.r., je v dnešních dnech usilovně vyšetřováno a zatím je jasné, že vše zorganizoval a způsobil Trump přímými výzvami svým příznivcům, které přesvědčil, že volby byly zmanipulované a že on je vítězem, kterému bylo vítězství ukradeno. Ještě před volbami prohlásil několikrát, že si je svým vítězstvím jistý a jediná možnost, jak by volby mohl prohrát, by byla, kdyby je demokrati zfalšovali. A za tím si stojí dodnes, i když na příklad v Georgii, ale i jinde, byly volební lístky ručně přepočítány, dokonce dvakrát a výsledky potvrzeny i republikánským vedením státu. Tvrdí to dodnes a těch několik tisíc fanatiků, kteří pod rasistickými, fašistickými a nacionalistickými vlajkami a symboly zaútočili na historickou vládní budovu, do které násilím vnikli a kterou poničili, zdemolovali a způsobili smrt zatím pěti lidem. Výsledkem této teroristické akce mělo být znemožnění konečné fáze voleb, spočítání a ověření hlasů volitelů ze všech padesáti států, což se nepodařilo, když vicepresident, který tento ústavní akt řídil, byl nucen proces přerušit, dokumenty přemístit a před Trumpovými teroristy se schovat v bezpečí. Až po několika hodinách, po zákroku národní gardy bylo možné počítání a hlasování obnovit a konečným aktem podle ústavního zákona prohlásit Joea Bidena za vítěze voleb.

Jak někteří říkají, Thanks God, (Díky Bohu), už je to za námi, a jen musíme doufat, že tyto krásné, bohaté a stále nadějné Spojené státy budou přijaty zpět do rodiny svobodných zemí světa.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.