Očekávaná kandidatura Hillary Clintonové na příští šéfku Bílého domu by mohla republikánům spíše pomoci. Tuší, co od ní čekat.

Řekne-li se demokratický kandidát na příštího prezidenta USA, většině okamžitě naskočí jméno bývalé šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové. A to přesto, že ona sama stále mlží, zda se příští rok vskutku vydá do boje, z nějž by mohla vyjít jako historicky první žena v čele hlavní světové mocnosti.

Republikáni jsou připraveni

Někdejší první dáma USA ale nemá úplně snadnou výchozí pozici. Dozajista mnohem těžší než před šesti lety, kdy ji v primárkách porazil současný šéf Bílého domu Barack Obama. Clintonová přitom dlouho zářila jako jasná favoritka, podobně jako nyní. Ostatně Clintonová se podle některých v mnohém chová jako v roce 2008, což konzervativci jenom vítají.

Podle Matta Latimera, který psal projevy Obamovu předchůdci Georgi W. Bushovi, se Clintonová po své překvapivé porážce v řadě věcí poučila, ale stejně opakuje to samé. „A konzervativci jí za to mohou být jen vděční,“ napsal Latimer pro magazín Fo reign Policy. Tuší, jak by se Clintonová mohla v klání o nejvyšší úřad chovat. Republikáni navíc výrazně posílili v „midterm“ volbách, které se konají v polovině prezidentského mandátu. Takže cítí šanci, a i proto jich o primárkách uvažuje nejméně dvacet.

Kuba zasáhne do voleb

Jsou mezi nimi třeba i Jeb Bush, příbuzný dvou bývalých prezidentů, či Mario Rubio, tvrdí kritici nedávného překvapivého oznámení Obamovy administrativy – sblížení s komunistickou Kubou. Tento krok ale naopak mnozí považují za Obamův „dárek“ Clintonové.

Obliba demokratického prezidenta v jeho druhém volebním období značně pohasla. Mnozí Obamu viní, že se mu nepodařilo splnit sliby, které si před šesti lety vytyčil.

Předvánoční zpráva, že Washington a Kuba chtějí zlomit déle než půlstoletí trvající nepřátelství, ale může demokratické kandidátce přihrát kýžené hlasy. Například od obyvatel vnitrozemských „farmářských“ států, hnaných vidinou možného nového odbytiště pro své zboží – Kuba totiž musí takřka všechno dovážet, státní hospodářství nefunguje, a přestože Raúl Castro v uplynulých letech povolil řadu ekonomických reforem, země je v žalostném stavu. Především ale půjde o hlasy od stále početnější hispánské menšiny ve Spojených státech. Jen na Floridě, jednom z klíčových států při prezidentských volbách, žije osmdesát procent z 1,5 milionu Američanů s kubánskými kořeny.

Clintonová také vstřícný krok Washingtonu ke Kubě ocenila, byť jí někteří kritici takřka okamžitě připomněli, že stejnou věc před lety odmítala. Když v primárkách soupeřila s Obamou, označila jeho plán na sbratření se s Kubou „bez podmínek“ za „naivní“.

LN, 6.1.2015