Hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick při americké hymně poklekává na protest proti „rasovému napětí“ v USA. Je to reakce na „neadekvátní postoj“ americké policie vůči černým obyvatelům. Jiné černé basketbalové hvězdy toto jednání napodobovat nebudou. V reakci na to poklekávání vzkázal Donald Trump Kaepernickovi, aby si „našel novou zem“.

Je proto nanejvýš zajímavé porovnat data o počtu zastřelených osob americkou policií za rok 2015. V této statistice je ukryto jednak to, že počet zastřelených americkou policií dosahuje v průměru tři osoby denně (!), a statistika podává úplný přehled o tom, z jaké skupiny amerických obyvatel zastřelení lidé jsou. Data jsou převzata ze serveru www.msn.com.

Na prvním obrázku je přehled zbraní, které byly u zastřelených osob nalezeny. Z celkového počtu 1146 zastřelených bylo neozbrojeno 230 osob, tj. rovných 20 %. Většina zastřelených (60 %) byla ozbrojena střelnou zbraní nebo nožem. U zbylých 20 % byly nalezeny jiné druhy zbraní než střelná zbraň nebo nůž.

Z hlediska pohlaví bylo více než 95 % zastřelených osob mužů.

Nejzajímavější je ale statistika zastřelených podle etnického původu.

Tady jsou k dispozici údaje za rok 2015 a údaje za neúplný rok 2016. V roce 2015 bylo z 1146 zastřelených 581 bělochů (50 %), 306 černochů (27 %), 195 Hispánců (17 %) a zbytek patří dalším rasám. V roce 2016 zatím ve statistikách opět vedou běloši (49 %) před černochy (24 %) a Hispánci (16 %).

Statistiky neuvádějí, jaké barvy pleti byli zasahující policisté, nicméně vzhledem k počtu černochů u americké policie lze důvodně předpokládat, že alespoň někteří z bělochů byli zastřeleni černošským policistou či policistkou. Neslyšel jsem v této souvislosti nic o tom, že by bílí američtí sportovci protestovali v takovém případě o „policejní zvůli“ a klekali na protest při americké hymně.

Podobně jako u amerických Oskarů a protestu černošských herců proti tomu, že byly sošky rozdány „nespravedlivě“ jen bílým hercům, jde o výběrový efekt. V pozadí úspěchu bílých herců pak je prokázaný vliv na kasovní úspěch u filmů, které mají hlavní představitele bílé pleti. U zastřelených osob americkou policií je sice zřejmé, že procentuálně počet zastřelených černochů převyšuje procentuální zastoupení černošského etnika v populaci, nicméně jednak se mezi roky 2015/16 nijak nemění a může to být způsobeno tím, že černošská populace ještě zdaleka není tak majetkově stabilizována jako bílí Američané, a je tudíž v kriminalitě procentuálně i více zastoupena.

Je-li na současném „rasovém napětí“ v USA něco zvláštního, pak to, že mediálně silně šířený motiv nespravedlnosti vůči černošskému etniku se projevuje na konci éry prvního černošského prezidenta v dějinách USA. Končící „Experiment Obama“ tedy svědčí o tom, že Obama byl slabým prezidentem nejen na mezinárodním, ale i vnitrostátním poli. V pátek bylo oznámeno, že Senát USA přehlasoval po Kongresu drtivým poměrem Obamovo veto, a umožnil tak, aby občané USA mohli žalovat Saúdskou Arábii, pokud existují indicie, že se její občané podíleli na teroristickém útoku na USA 11. září 2001.

Z tabulky etnického složení americké populace plyne, že převážně „bílá Amerika“ z roku 1940 je již minulostí a dnes žije v USA méně než 80 % bělochů, pokud se počítají pouze takzvaní „nehispánští běloši“, je rozdíl oproti roku 1940 v neprospěch bělochů ještě dramatičtější a takoví běloši dnes představují pouze 2/3 americké populace. Černoši a Hispánci jsou proto velmi důležitou voličskou skupinou a i proto se kandidáti na prezidenta o hlasy těchto voličů ucházejí.

Nicméně pokud se mediálně jeví Amerika jako země, v níž se „černoši střílejí na každém rohu“ a zvláště bílými policisty, výše uvedené statistiky svědčí o tom, že je to jednoznačně tím, že případy zastřelení černocha bílými policisty jsou mediálně zajímavé (a často s nádechem manipulace s fakty) a do ulic vyrazí tisíce černochů. Při zastřelení bělocha černošským policistou se podobná mediální manipulace neděje a bílí do ulic nevyrazí.