Máme na vybranou: dogy, dobrmany, rotweilery, zuřivě si počínající vlčáky nebo neagresivní bernardýny, dobrácká buldocká stvoření s churchillovskou vizáží s oprávněným nárokem na jméno Winston. Všemožný výběr - od pramálo inteligentních chrtů vzdor jejich elegantním postavám a matoucí aristokratické pověsti až po kvičící navoněné mopslíky.

Jakožto neurotik, značně alergický na jakékoliv štěkání, před hlučnými zvířaty dávám přednost těm němým. Nezastírám svou zaujatost, ovlivněn kinematografií, filmy zabývajícími se druhou světovou válkou, s hafany s chutí se zakusujícími do obětí v nacistických koncentrácích a v této pekelné tradici pak pokračováno se záběry z nejednoho Stalinova gulagu. Pak jsme měli naše pohraniční strážce, ty nejprokádrovanější syny dělníků a družstevních rolníků, se samopalem v ruce a k zásahu připraveným psiskem na šňůře, dychtivé likvidovat opovážlivce snažící se uniknout z bolševické klece.

Jenže život poskytoval příležitost vidět i jinou realitu: zvíře neútočící, nezakusující, ale ve věrné službě chudákům, které osud připravil o zrak. Veleužiteční, věrně sloužící, nezřídka s trpělivostí, věrností až neuvěřitelnou. Po dlouhé řadě let si dosud pamatuji na zprávu z dalekého Japonska o psu, který doprovázel svého pána k vlaku a pak po páté odpolední hodině očekával, až se domů z práce vrátí. Jenže jednoho dne již nepřišel, poněvadž umřel. A věrný pes denně se v touž hodinu vracel, snad deset roků tak činil, stále s nadějí, až pak i on zesnul.

Obdivuhodně věrní přátelé a nezřídka i spolubojovníci. Trošku jsem se do této tématiky zavrtal a přemnohé se na adrese http://www.uswardogs.org dozvěděl. Již v začátcích americké historie, v 18. století za revoluční iniciativy pionýrů zbavit se britského kolonálního jařma, velice využívali asistence čtvernohých spojenců, aby vyčenichali a úspěšně se zakusovali do nemilovaných červenokabátníků.

Sloužili v první a druhé světové válce a ve všech těch dalších. Dočítám se o The United States War Dog Association, pokračovatelce bývalé Military Canine Handlers, o slavnostním odhalení ( 8. května 2004) ne jednoho, ale dvou památníků - jednak March Airforce Base v Kalifornii, jednak Infantry School, Fort Benning, stát Georgia, v bronzu provedené sousoší psa a vojáka v uniformě z doby vietnamské války. Deset tisíc takových bojovníků tam bylo nasazeno - a jejich zásluhou víc než deset tisíc lidských životů bylo zachráněno: dovedli vyčenichat důmyslně kamuflované pasti se smrtelně ostrými bambusovými hroty, zaminované tunely, skladiště zbraní, varovat před léčkou, důmyslnými přepady, nezřídka odtáhli zraněného vojáka do bezpečí. Při onom slavnostním ceremoniálu 8.5.2004 se četla jména víc než 400 tehdy zahynuvších psů - KIA - killed in action, oni America's forgotten heroes. Každé jméno doprovázel zvuk lodního zvonu.

Pomník před General Patton Memorial Museum v Chiriaco Summit, Kalifornie (foto: Jan Hamerník)

- - -

Od té doby pokračují další jakkoliv nevyhlášené války - ta v Iráku oficiálně jíž skončila, ta afghánská, nyní již desetiletá, stále pokračuje. Naprostou většinu smrtelných zranění způsobí tzv. IED - Improvised Explosive Device, po domácku vyrobené výbušné substance, zejména calcium ammonium nitrate, zahrabané pod vozovkou, pod vojáky užívanou pěšinou. Tyto tzv. homemade explosives (HME), jichž odhadovaných 80 procent jsou psi schopni i hodně hluboko pod povrchem vyčenichat. Již se jejich zásluhou podařilo včas zneškodnit víc než 200 bomb, než mohlo dojít k jejich explozi.

V současné době (konec 2012), v Afghánistánu je 90 000 příslušníků amerických ozbrojených složek. Jejich naprostá většina by měla odejít v roce 2014.

Od začátku konfliktu v Afghánistánu ony IED prozatím způsobily ztrátu 1266 životů a ovšem značně početnějších zranění, amputací, zmrzačení. (IED ztráty: 368 v 2010, 252 v 2011).

Pes a jeho lidský handler jsou ve stálém kontaktu - ať už na security patrol nebo v jiných situacích. Tato zkušenost se vzájemným spoléháním na vlastní život vytváří až intenzivní emocionální porozumění. Pes se stává psychologickým útočíštěm, terapeutickým nástrojem. Zaznamenány jsou případy, že příslušník elitní námořní pěchoty neváhal vletět do hořícího domu, aby zachránil svého psa a při pokusu sám zahynul.

Odborníci se vesměs shodují na názoru, že přílišná emocionální vazba je ke škodě efektivnosti zamýšlených zásahů. Před příliš oddaným, loajálním psem lépe dát přednost spíš odtažitému robotu, který metodicky se soustředí na pátrání po oněch HME - všelijaké nebezpečné substance, explozivní hnojiva. Na ministersvu národní obrany, oddělení s písmeny JIEDDO (Joint Improvised Explosive Device Defeat Organization), mluvčí jménem Rod Korba (The Washington Times, 11.6.2012) zdůrazňuje účinnost oné pes-člověk spolupráce, jakož o využití novinek v podobě všelijakých sensorů, detektorů, aerostatických balonů, minirobotů s jmény jako Devil Pup - "Ďábelské štěně".

Tenhle druh novinek, občas doprovázených nelichotivým označením ROBOTICS RODEO, se stává příčinou značné kontroverze. Kritici varují před potenciálem ještě větší dehumanizace, kdy bojovník, tuze vzdálen od místa způsobované zkázy, pozbývá zábran na takovém počínání se podílet. Na čtyřech údech se pohybující podivná stvoření, jakoby kříženci psa a štěnice, s nákladem 400 liber, téměř dvou metráků, kráčet za vojákem (skutečným, nikoliv virtuálním), úspěšně zdolávat příkrý, případně ledem pokrytý terén. Pokřtěné zkratkou MAARS (Modular Advanced Armed Robotic System), v menším provedení (mobile micro-robots) působit jako hlídka u vojenských objektů, všelijakých recruitment centers, oblíbeného cíle islamistů.

Je jednou z nezanedbatelných výhod robotů, že během akce neznervozní, nebudou panikařit. V tom smyslu se vyjádřil bývalý viceadmirál Joseph W. Dyer, nyní v civilní funkci (Chief Operating Officer) u firmy iRobot, též výrobce mírumilovných vysavačů prachu, o nichž jsem se zmínil v knížce O čem dumá česká hlava (Praha: Šulc-Švarc, 2008) v poslední kapitole ("Náš robot neumí uvařit švestkové knedlíky").

Lampasácké byrokratické mozky zase jednou prokázaly své autentické kvality odepsáním těchto čtvernohých hrdinů jako surplus armament - "přebytečná výzbroj", jíž se případně zbavit, být euthanized, takto ohleduplně vyjádřeno.

Leckdo se popudlivě ozval. Snad již došlo k přijetí nového zákona Canine Members of the Armed Forces Act, v němž by došlo k zániku dosavadního označení těchto údajně nejlepších přátel člověka jako pouhého equipment - "vybavení".

Taková je každoroční tradice posílat do dálav americkým vojskům vánoční dárečky. Právě se dočítám, že zásluhou iniciátorů s jmény jako Danni Svoboda - Klasek, mezi příjemci mají být i tito nedocenění zachraňující bojovníci.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče