USA: O ochotě nebýt politicky korektní
Býváme svědky nutkání mávat generalizacemi podle vzoru kdysi mi poněkud známého podivína, jemuž upláchla manželka Božena, což ho přimělo k nevyvratitelnému tvrzeni, že všechny Boženy jsou nebezpečné mrchy.
Důkladně rasistické hnutí s označením „Black Lives Matter“ - ve smyslu „Černošské životy mají cenu“ (jako by někdo takovou samozřejmost popíral) - ale pochoduje, protestuje, vyhrožuje, předstírá být rasou zvenčí ohroženou. Proto zdůrazňuje pofidérní nebezpečí, dominantní krutost policie, zejména bažící po pronásledování a likvidaci etnika afrického původu. Nikterak bezvýznamný politický činitel Martin O ́Malley, guvernér amerického státu Marylandu, krátkodobý uchazeč o nominaci na prezidenta
S takovými omluvami se nemíní vyznamenávat Heather Mc Donaldová, vystudovaná právnička, autorka knihy „The War on Cops“ - o válce proti americké policii. Válka neboli příležitost k zabíjení, k boji na smrt. Napočítáno v
Tak či onak, zmínku si zaslouží informace, že podle údajů FBI rok 2015 byl jedním s celonárodně nejnižší zločinností. Toto vítané vylepšení ale kontrastovalo s podstatným vzrůstem kriminality ve velkých metropolních oblastech jako Detroit, St.Louis, Oakland, Memphis, Birmingham, Atlanta, Baltimore, Cleveland, Philadelphia, Buffalo, zejména Chicago, původní politická báze nyní dosluhujícího prezidenta Obamy. V USA ve vězeních pobývá rekordní počet nedobrovolných rezidentů: 700 na každých 700 000 obyvatel. Všude jinde v západním světě, jako například v Německu, je počet značně menší - 78. (Občanské svobody předpokládají snášenlivost ideologickou, náboženskou, sexuální, ochotu k toleranci. Tamější imigranti ale například hrozí násilím křesťanům, kteří se odvažují rozdávat výtisky bible. Pokus ponoukat muslima, aby opustil svou víru, se pokládá za zločin (a hate crime). V mnoha (dosavadní odhad 900) evropských metropolích již existují tzv. no-zones, kde okolní stát, jeho činitelé nejsou k spatření, zákony toho kterého státu de facto neplatí, v takovém prostředí již dominuje středověká šaría.
- - -
Politicky háklivá témata vyžadují odvahu dotknout se všelijakých ošidností.
Značně záleží na pigmentaci osoby odváživší se ozvat. Rasse über alles! Čím tmavší kritik, tím příznivěji aby uspěl ve svém okolí. Takže nepřekvapuje, že nejradikálnějšími kritiky jsou právě příslušníci s různorodým temperamentem - od tuze obtížně umlčitelných radikálů až po nejrozumnější myslitele. Dost často se zmiňuji a cituji dva černošské intelektuály : Thomas Sowell, jehož bází je Hoover Institute v Kalifornii, a Walter E. Williams, působící na univerzitě George Mason ve Virginii, oba jsou ekonomové a pilní publicisté. Jejich etnická identita jim umožňuje druh kritiky, která by outsiderům s jiným zabarvením hned tak snadno neprošla a případně by hrozila notnými potížemi, ba i existenční katastrofou, jak se nezřídka i stává.
I mezistupně mohou mít nějakou svou váhu, jak jsem ke svému dobru zažil na vlastní kůži: mou výhodou bylo manželství s celoživotním partnerkou, která byla jen z poloviny běloška. Spolu jsme byli už od šedesátých let, kdy v řadě států USA takové mesaliance, i když již nikoliv nezákonné, tedy přece jen byly zřídka vídané. V univerzitním prostředí jsem toho využíval a občas se pouštěl do hádanic, na něž by si vesměs kolegové bez mé matrimoniální výhody netroufli.
Situace se rozhodně zobtížnila za posledních osm roků během Obamova prezidentování, umožňujícího prosazování vlivu a rasistického manévrování podvodníkům typu velebníčka Al Sharptona, oněch tzv. černochů z povolání, nezřídka to chvalitebně výnosné živnosti. Obama svým počínáním - případ mladíka Trayvona Martina na Floridě, černošského profesora na Harvardu, násilníka ve Fergusonu, kriminálníků v
Dosud tomu tak je a nelze se příliš divit. Černoši jsou přece jen menšinou -
pouhých 13 procent národa, ale spáchají většinu (52 %) všech vražd, zejména ve vlastních řadách.
Sdělovací prostředky k užitečné informaci veřejnosti takovou realitu zpravidla nesdělují. Liberální levice dává přednost zdůrazňování údajných pivilegií bělošské většiny národa, nadále se úspěšně smršťující. Media se ale neobtěžují zaznamenat počínání asijské menšiny v Americe, její výkon - ve vzdělání, životním standardu všeobecně. Ten v porovnání s obyvatelstvem evropského původu je vyšší a jeho kriminalita, porušování zákona je naopak zřetelně nižší.
Thomas Sowell ve své publikaci s názvem The Fraud Goes On (“Podvod pokračuje“), Townhall, 20.7.2016, si troufl pustit se do kritiky Nejvyššího soudu ve Washingtonu v záležitosti „Affirmative Action“, onoho vědomě matoucího eufemismu, nyní již téměř půl století - doba dvou generací - praktikovaného. Tento Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí porušil ústavu, údajně svatosvatou, tím, že udělil univerzitě v Texasu výjimku z ústavní záruky rovnosti před zákonem (Equal protection of the laws). Nyní v roce 2016, údajně konzervativně si počínající soudce Anthony Kennedy hlasoval ve prospěch zachování racial preferences, ve prospěch méně kvalifikovaných uchazečů, jim dána přednost k přijetí nejen v Texasu.
Sowell: „Když černoští studenti, kteří dosáhli 90procentního výsledku v matematice, a tím získali přijetí na studie na MIT (Massachusetts Institute of Technology - jedno z nejprestižnějších amerických učilišť), kde ale jiní studenti mají 99procentní výsledky. Značný počet černošských studentů nedokázal studia dokončit, což ale mohli uskutečnit s vyznamenáním na většině jiných univerzit.“
Takové jsou pak negativní následky, jak dokumentováno v řadě studií, zejména v knize s názvem Mismatch, autoři Richard Sander a Stuart Taylor.
V příštím textu se budu věnovat pozoruhodnému kurážnému intelektuálovi z Virginie, stoprocentnímu potomkovi z Afriky, hodně tmavého kontinentu: je to onen již zmíněný Walter E. Williams.
KONEC
Neoficiální stránky Oty Ulče