Na univerzitě v Princetonu, někdejším působišti Alberta Einsteina, tamější vědec Peter Singer, utilitarian bioethicist (netroufám si tuhle specializaci definovat), a Paola Cavalieri, italská filozofka v oboru zvířecích práv, odstartovali tzv. GREAT APE PROJECT zaručující práva goril, orangutanů a šimpanzů v dost doslovném přepisu deklarace lidských práv formulované Thomasem Jeffersonem. Cílem těchto pionýrských novátorů je přimět Organizaci spojených národů k deklaraci, jíž by tento druh savců byl povýšen na úroveň lidí - “welcoming apes into a community of equals”.

Angličtina rozlišuje tyto velké “apes” od ostatních “monkeys”, kdežto v češtině po takovém rozdílu marně pátrám – na všechno máme jen “opice”.¹ Tudíž tedy v textu abychom vystačili s tímto slovem:

”Jsem opice,” v roce 2006 ve španělském parlamentě prohlásil Pedro Pozas, aktivista, prosazovatel práv zvířat. Z 95 až 98 procent DNA lidí a šimpanzů je totožné. (Totožné v poněkud menším procentu je i v porovnání se slimáky, lze se dočíst.)

Významným podpůrcem onoho velkém opičího projektu od jeho prvopočátku je světově proslulý ateista Richard Dawkins.

V Rakousku tento druh aktivistů se u soudu neúspěšně domáha uznání šimpanzů jako legální, právní osobnosti. Nejvyšší soud ve Vídni nevyhověl a aktivisté se obrátili na Evropský soud lidských práv, který se již rozhodl případem zabývat. „Ominous (zlověstný, osudný) precedent“, leckdo se začíná strachovat. Vždyť i demokratické státy leckomu legitimně omezují práva: děti, nezletilci nesmějí volit, mít řidičský průkaz, ledacos je upřeno lidem senilním a duševně chorým.

Prozatím největší rozruch ve světě vyvolalo rozhodnutí španělského parlamentu, jeho výboru životního prostředí, když v červnu 2008 přiznal „omezená práva“ oněm opicím, našim nejbližším biologickým příbuzným. Tento zákonodárný sbor vyjádřil svůj předpoklad nevybavovat opice všemi právy – tedy žádné právo nosit zbraň či řídit motorové vozidlo. Práva s omezením jako v případě dětí. Prozatím.

A tahle novinka přichází zrovna ze Španělska, jež obohatilo lidstvo spektáklem zabíjení býků v aréně.

- - -

Po mnohá století platil princip o human exceptionalism - zvláštnosti, unikátnosti lidského plemena, nikým nezpochybnované samozřejmosti západní civilizace. MY a MOUCHY - jaké racionální stvoření by mohlo mít potíže s pochopením takového rozdílu?

Jenže teď v novém tisíciletí již dochází v pochybám, k potvrzení pochmurné předpovědi, že není nesmyslu, který by nenašel v intelektuálních kruzích své obhájce.

Tuto bizární roli teď pozvolně přejímají The New York Times, donedávna solidní zdroj, záruka objektivity, integrity, pilíř, o který se s důvěrou opřít.

Před sebou tu mám The Weekly Standard, týdeník s datem 26. května 2014, v něm detailní informace, jehož autorem je Wesley J. Smith, senior fellow u Discovery Institute's Center on Human Exceptionalism, též autor knihy The War on Humans - Válka na lidstvo, proti lidstvu. Text s názvem The Paper of the Apes, s podtitutem "The New York Times's animal-rights crusade" - takovéto křižácké tažení a též ovšem záměrná připomínka proslulého sci-fi filmu Planet of the Apes - Planeta opic, hollywoodský výtvor z 1968, roku pro nás značně pamatovaného.

Takže: zde tedy NYT v roli tažení proti výlučnosti lidství jako filozofického základu západní civilizace. Je to útok zpochybňující původní premisu, vyjádřenou v Universal Declaratiion of Human Rights, 1948, o uznání hodnot jako inherent dignity a inalienable rights všeho lidstva, nyní však v rostoucí míře se stávají cílem útoku politicky tuze pokrokových zdrojů. Přisuzovat lidstvu - na rozdíl od flory (rostliny) a fauny (živočichové, zvířata) - takové výlučné vlastnosti se v rostoucí míře začíná pokládat za důkaz neprominutelné arogance.

Rovněž nedávno (27. dubna 2014) Times Magazine soustředil svou pozornost na právníka Stevena Wise, radikálního vůdce čehosi s názvem Non-human Rights Project - specialistu v oboru zvířecích práv. Jeho primárním úsilím je snaha pro některá zvířata dosáhnout uznání jako "legal persons" - osobností ve smyslu zákona, tak nějak. Premisa: ono lpění na principu lidské výlučnosti je iracionální a nevlídné zacházení se zvířaty se rovná zneužívání lidských práv.

Týden před zveřejněním profilu Wise začaly NYT prosazovat onu uncivilization se soustředěním na anglického ultraradikála jménem Paul Kingsnorth, tvůrce Dark Mountain Project (DMP) - jakési Tažení tmavé hory. Světu vyhlásil: "Naším záměrem je výzva naší civilizaci, mýtu pokroku, mýtu o centrální roli lidství."

"Je to konec světa, který prozatím známe," jsou slova tohoto vizionáře Kingsnortha, jemuž NYT věnovaly 6000 slov pozornosti. Zpáteční cesta k pohanství ho naplňuje uspokojením. Zahájil festival oné necivilizace či anticivilizace. Jeho účastníci tančili, zpívali, štěkali, vyli, mečeli. ("There they danced, sang, laughed, barked, growled, hooted, mooed, bleated and mowed, forming a kind of atavistic improvisatory choir.") Vydávali zvířecí skřeky, s přechodem od nálady k náladě. Kingsnorth je přesvědčen, že globální oteplování a lidský rozvoj povedou k ekologické katastrofě.

Před dvěma roky tentýž NYT zdroj uveřejnil tvrzení profesora filozofie: Michael Marder prosazoval uznání osobnosti rostlin. Své úsilí zdůvodňoval tvrzením, že hrách mezi sebou komunikuje chemicky, cestou svých kořenů. "Rostliny nejsou CO, ale KDO."

Marder nebyl první ani poslední, kdo rostliny takto povyšuje. Již v roce 2009 Nathalie Angier, v NYT se specializací v oboru vědy, se důkladně ponořila do hlubin antropomorfismu. Ve svém odborném pojednání zabývajícím se plodinou Brussels sprouts ("růžičková kapusta"), například tvrdí: "Poněvadž my lidé je neslyšíme, to přece neznamená, že by neskučely o pomoc." Dodává, že "je to každodenní tragedie, že my živočichové musíme zabíjet proto, abychom mohli žít."

NYT neutuchají ve své kritice lidské výlučnosti. Souhlasně s tvory s nemenší politicko korektní vervou popírají vyšší kvality lidského života, takovou ideu odmítají jako iracionální, nevědeckou, příliš náboženskou.

AMEN

¹ Autor se mýlí, pro opice vývojově nejbližší člověku - gorilu, orangutana, šimpanze - má čeština výraz lidoop, pozn. red. NP